PROSLOVY KANCLÉŘE PEDONIE

[Asce]

 
Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci!

Obsah tohoto proslovu:

• Červen - pár slov o tomto měsíci
• Pedonský podpůrný fond a jeho stav
• Náš web a dění na něm
• Pár Asceho slovíček o sobě

Červen - pár slov o tomto měsíci

Den dětí – jak vznikl a jak to s ním bývalo u nás

Podle wikipedie zpracoval Asce


Zdroj: cz.pinterest.com
Vyhlášení dne dětí, který by se slavil po celém světě, bylo poprvé doporučováno na Světové konferenci pro blaho dětí 1.6.1925. Ve stejný den se v San Franciscu (USA) konal festival Dračích lodí, na jejichž oslavu čínský generální konzul shromáždil mnoho čínských sirotků, aby poukázal na to, že by se společnost měla více zabývat blahem dětí. V roce 1949 Mezinárodní demokratická federace žen vyhlásila Den pro ochranu dětí, jakožto smutnou připomínku masového zabíjení žen a dětí v našich Lidicích (1942) a francouzském Ouradouru (1944). Pro zahrnutí výše zmíněných událostí roku 1925 bylo datum oslav ustanoveno na 1. červen.

V roce 1952, kdy už se slavil Den pro ochranu dětí, usilovala Mezinárodní unie pro péči o dítě o vyhlášení dne, který by oslavoval výhradně děti. Na toto OSN zareagovala a v roce 1954 vyhlásila Světový den dětí (Universal Children's Day). Cílem vyhlášení bylo, aby každý stát jednou v roce upřel pozornost na nejmladší obyvatele, lépe je podporoval, poskytl jim dobré podmínky pro zdravý vývoj a přístup ke vzdělání. Valným shromážděním OSN bylo všem státům doporučeno, aby oslavovaly děti ve stejný den. Datem oslav byl zvolen 20. listopad, a to proto, že v tento den v roce 1959 Valné shromáždění OSN přijalo Deklaraci o právech dítěte a ve stejný den v roce 1989 přijalo Úmluvu o právech dítěte. Některé státy si i přesto ponechaly datum oslav na začátku června, jiné státy datum oslav přesunuly na listopad podle doporučení OSN a některé státy si ponechaly červnové datum a přijaly také oslavy dětí v listopadu.

K Mezinárodnímu dni dětí (MDD) se Československo přihlásilo v roce 1950. Slavil se (1. června) od roku 1951. Jeho oslavy měly podobu významné politické kampaně, do které se svými projevy zapojovali nejvyšší státní činitelé, zástupci úřadů, škol a společenských organizací. MDD se tehdy nesl na propagované vlně mírového hnutí a pod patronátem Československého svazu žen, což mělo představovat soužití dětského a ženského (mateřského) elementu. Byla vyzdvihována hmotná a sociální péče socialistického státu, takže v živých, rozhlasových i tiskových projevech se objevovaly statistiky nově vybudovaných jeslí, školek, školních družin, domů pionýrů apod. Oslavy MDD se odehrávaly na základě závazných osnov.

Byly organizovány veřejné manifestace, na kterých se odehrávaly politické projevy, ale i vystoupení výchovných pracovníků, lékařů a jiných. Byla vyzdobena veřejná prostranství, včetně výkladních skříní s dětskými kresbami a výrobky, vylepovaly se plakáty s hesly, obchody připravovaly výstavky s dětským zbožím, hračkami, knihami nebo potřebami pro mládež coby členy téměř povinné dětské komunistické organizace Pionýr. Během oslav se dětem předávaly do užívání svépomocně budovaná hřiště, zařízení pro letní tábory apod. Pro školy vydávalo ministerstvo školství podrobné směrnice. Ve školách se tak oslavy MDD musely skládat ze shromáždění žáků a povinného poslechu rozhlasového projevu, ve kterém byl žákům zprostředkován politický význam MDD (zrovna tak činili učitelé v hodinách výuky).

Veřejné akce s názvem „radostné odpoledne“ se konaly nejbližší neděli po 1. červnu v blízkém okolí školy (na hřišti či v parku). Pořádaly se průvody, karnevaly, dětské soutěže a sportovní hry. Venkovské děti byly sváženy do divadel a kin ve městech. Pro starší děti se připravovaly večerní táborové ohně a lampionové průvody. Směrnice z května 1955, vydaná společně ministerstvem kultury, ministerstvem školství a ministerstvem zdravotnictví, upravovala oslavy MDD v jeslích, mateřských školách, dětských domovech, dále zdravotních ústavech a pro dětské pacienty na lůžkových odděleních nemocnic. Oslavy Mezinárodního dne dětí se od druhé poloviny 50. let nekonaly s takovou manifestační pompou, ale KSČ jim ponechala politický ráz.

Tak, milí přátelé, aspoň vidíte, čím si malý Ascík kdysi musel procházet. Tedy ne, že by vše bylo špatné, ba právě naopak, ale ta všudypřítomná politika, povinnost pečlivě evidované účasti, přeorganizovanost a pokrytectví čišící z projevů, to bylo trapné až frustrující i pro malé dítě. Dnes jde o akce dobrovolné, čistě o radosti ze života, jež se prezentuje formou různých soutěží a her. Jsem rád, že jsem se dožil současnosti, byť i nyní je okolo nás plno velice špatných jevů a státního pokrytectví, snah o uzurpování moci státem a jednoduše řečeno, asi tak 99 % představitelů státu, lhostejno z jakých politických stran, bych nejraději nakopal pozadí. Leč přeci jen, vracet bych se nechtěl…

Medard – nejznámější červnová osobnost

Podle serveru catholica.cz zpracoval Asce


Zdroj: 1ni9so435huh58o5i10eewh1-wpengine.netdna-ssl.com
Tento muž s citem pro morální výchovu, jehož si připomínáme 8. června, se narodil na severu Francie roku 472 jako syn bohatého šlechtice. Od dětství projevoval útrpnost a milosrdnou lásku. Jednou dal zimou trpícímu starci svůj plášť a když jindy potkal cizince okradeného o koně, věnoval mu jiného. Dělalo mu vždy radost, když mohl chudé obdarovávat jídlem.

Podle legendy zastihla Medarda v chlapeckém věku bouře v přírodě a v té chvíli se nad něj snesl obrovský orel, který ho roztaženými perutěmi chránil před deštěm. Příběh se stal podnětem ke vzývání Medarda proti deštivému počasí.

Mnohé příběhy z jeho života vedly k tomu, že byl považován i za patrona zlodějů, ač jeho milosrdný postoj k nim předpokládal jejich obrácení. Medard svou láskou odzbrojoval i otrlé zločince. K drobným zlodějům se choval s velkou dobrotivostí a každého propouštěl s napomenutím.

Medard usiloval o ctnostný život svého lidu více způsoby. Zavedl například "růžovou slavnost" s vyhlášením nejctnostnější panny, které pak příslušel titul Růžová královna. Něco na způsob současné miss, ale hodnotila se krása duše. Nejctnostnější panna mimo jiné obdržela 12 tolarů. Na šatech měla modrou stuhu a do kostela ke slavnostní mši ji doprovázelo 12 družiček. U oltáře jí byl dán na hlavu věnec z bílých růží. Po bohoslužbě následovala veselice. Tato slavnost se konávala po staletí, přičemž se rozšířila i na Moravu. Tam se konávala do r. 1795 v Mikulovickém panství, kde nejhodnější chudá panna dostávala k věnci 150 zlatých, které měla později jako věno.

Poznámka:
Přepočet částek na dnešní poměry je svízelný. Totiž např. uvedených 150 zlatých by po přepočtu odpovídalo dnešním cca 22 500,- Kč. Tedy jistě fajn, ale nic životně převratného. Jenže táž částka 150 zlatých bývala běžnou ROČNÍ mzdou dělníka. Ale ten zas k tomu obvykle – ne vždy – dostával ještě stravu a ubytování.

Ve věku 70 let byl Medard jmenován biskupem. I v požehnaném věku s velkou horlivostí cestoval po celém svém působišti, kde bylo plno pohanů a hlásal jim o velké lásce Krista. Učil, napomínal, prosil a těšil, překonávaje všechny obtíže a nebezpečí. Jednou ho prý pohané chtěli dokonce zabít, protože jich mnoho přiváděl do katolické církve. Medard pokleslé diecéze dovedl k velkému rozkvětu.

V roce 1356 Karel IV. získal pro pražský chrám rámě z těla sv. Medarda, takže u jeho ostatků se mohou modlit i dnešní tuzemští věřící.

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Pedonský podpůrný fond a jeho stav

Ani v uplynulém měsíci nebyl na našem podpůrném fondu žádný pohyb finančních prostředků. Opět proto nebudu vkládat přehledovou tabulku. Pouze pro ty čtenáře, kteří na tuto stránku náhodou narazili poprvé, vysvětlím, o co jde:

Pedonský podpůrný fond je určen pro drobné dárky těm soukmenovcům, kteří jsou omezeni na svobodě. Smyslem je potěšit je na duchu, ukázat jim, že i když se provinili vůči zákonu, stále jsou v našich očích lidmi a kamarády. Tím v žádném případě nedáváme najevo, že snad souhlasíme s případnými neblahými skutky, ale pouze projevujeme lidskost a soucit.

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Náš web a dění na něm

Po delší době několika měsíců tu zase máme kancléřský výnos „Jménem krále“. Tentokrát jde o záležitost veskrze povzbudivou, a proto její naléhavost není nijak dramatická. Přesto bych chtěl požádat občany Říše, aby ji nepřehlédli. Abych to řekl IT slangem, šlo konkrétně o „provedení instrukce mimo pořadí (out of order execution)“. Tak nevím, jestli jsem to spíše nezamotal, než osvětlil. Zkrátka, díky velice nadprůměrné aktivitě uživatelky Avie, jsem tuto bez čekací doby povýšil do vyššího statutu. Odhodila tak svou žebráckou tornu a stala se váženou měšťankou, neboli nemusí žádat o schválení každé větičky, kterou na fórum vkládá. Také je jí přístupná naše minichatovací aplikace a užívat si může spousty dalších, byť již méně významných privilegií. Milá Avie, děkuji ti za příkladný přístup k fóru. Nechť ti aktivita vydrží i nadále a nechť je ti celkově na Pedonii fajn.

Také bych na tomto místě chtěl vyzdvihnout trpělivou a pravidelnou práci uživatele Snilko, jehož již dlouho v Řiši zdobí šlechtický titul, ale právě nyní se navíc zařadil do excelentní skupinky „tisícovkářů“. O co jde? Naše fórum je malé. Z toho plyne i ta pro přispívající členy nemilá skutečnost, že za svůj jednotlivý příspěvek nemohou obdržet desítky lajků. Dosáhne-li a dokonce překročí-li někdo metu tisíc poděkování celkem, značí to, že opravdu se fóru věnuje, a to velmi dlouhodobě. Jinak takový počet lajků u nás dosáhnout nelze. Pro návštěvníky, či jen běžné obyvatele říše se statusem nováčků dodávám, že funkce zobrazující počet lajků ctí uživatelské skupiny – tedy návštěvníci fóra bez registrace uvidí jen pár lajků z veřejné sekce, „světle modří“ pak lajků uvidí již podstatně více, ale teprve členové Clubu Pedonia vidí skutečný počet poděkování. Tisícovkářů je nyní šest: Plyšáček, Asce, Neptun, Leonid, Mack a nově přibyvší Snilko. Milý Snilko, děkuji ti za tvou dlouhodobou práci pro nás všechny, a stejně jako Avii v předchozím odstavci, i tobě přeji, ať ti aktivita vydrží nadále a ať je ti na Pedonii dobře.

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Pár Asceho slovíček o sobě

Bohužel, zejména koncem května se na mne navalila spousta povinností, a to jak pracovních, tak rodinných. I když jsem opět fóru věnoval obrovské množství času, býval bych rád přidal více příspěvků do Střípků – ty Životní přibývají tempem závodního slimáka, a již mám i urgenci, jak jsem to vlastně s těmi čtyřmi dívkami z rozepsané části nakonec uhrál. U Střípků každodenních mi drobné minipříběhy pro změnu prokluzují mezi prsty – prostě nezvládám. Co se týká mého odborného tématu, tak jelikož jeho texty vždy vyžadují hodně přemýšlení, neboť jej píši pro laiky, ale nechci se dopouštět až přílišného zjednodušování, tak tam jsem ustrnul zcela. Tak uvidíme, snad to červen vše k lepšímu obrátí…



Abych si vyčistil hlavu, porušil jsem jedno své předsevzetí typu „už nikdy“. Sbalil jsem motorovou pilu, těžké sekery s klíny, odvětvovací sekery, vždy pořádnou svačinu a termosku s čajem, a vyrazil za prací dřevorubce. Inu, už mi to chybělo. Lidičky, tam v horách je úplně jiný svět. Sice po hodinách těžké dřiny bolí celé tělo, ale vy si dáte přestávku na horký čaj, posadíte se na kládu a můžete v klidu pozorovat okolní přírodu. V danou chvíli jste sami na světě, protože od nejbližších lidí vás dělí kilometry těžce sjízdných lesních cest, a vlastně nemůžete vědět, jestli tam dole ještě vůbec nějací lidé jsou, jestli se nějakým mávnutím kouzelného proutku nepřesunuli na jinou planetu. Jste jen vy, šumění větru ve větvích stromů, ptačí zpěv a důvěrně známé rostliny. Není nic, co by se takovému posezení vyrovnalo…

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Milí přátelé, nechť je nadcházející měsíc červen pro vás plný sluníčka – na nebi, ale především toho na duši. Pokud vás něco trápí, nebo naopak pokud vás něco potěšilo, neváhejte a svěřte se. Pedonia je tu pro vás a vždy na vaší straně. A tak vkládejte své texty, diskutujte k ostatním, lajkujte ty, které se vám líbí, chatujte, zkrátka žijte Pedonií.

Asce
Kancléř Pedonie

[Asce]

 
Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci!

Obsah tohoto proslovu:

• Červencová osobnost, na kterou bychom neměli zapomínat
• Pedonský podpůrný fond a jeho stav
• Náš web a dění na něm

Červencová osobnost, na kterou bychom neměli zapomínat

Sv. Jakub Větší

Apoštol Jakub, označovaný Větší, Starší či Zebedeův, byl jeden z dvanácti apoštolů čili učedníků Ježíše Krista. Řecká podoba jména Iakobos byla počeštěna na Jakub, španělská varianta je Santiago.

Jakub pocházel z Betsaidy, což je rybářská vesnice severně od Galilejského jezera a východně od řeky Jordánu v Izraeli, zmiňovaná již v Bibli.

V hierarchii apoštolů je Jakub podle některých pramenů řazen na druhé místo (po Petrovi, což je ten, na nějž Ježíš, volně přeloženo, zvolal: „Ty jsi ta skála, na níž zbuduji oporu svou, jež odolá plamenům pekelným!“). Jakub se těšil velké autoritě uvnitř prvotní církve v Jeruzalémě, podílel se na jejím budování a spolu s Petrem za ni cítil pastorální odpovědnost. Jeho důležitost je zjevná i z toho, že jeho hrob je pro křesťany třetím nejvýznamnějším poutním místem – po Římu a Jeruzalému. Místo posledního odpočinku sv. Jakuba se nalézá ve slavné katedrále ve španělském městě Santiago de Compostela (přeloženo do češtiny: Svatý Jakub pod Mléčnou dráhou) a celou Evropu křižují tzv. svatojakubské poutní cesty, jež k tomuto místu směřují i z odlehlých končin, a které jsou lemovány kláštery, kostely, útulky a kaplemi.

Symbolem poutníků putujících do Santiaga de Compostela je svatojakubská mušle. Původ symbolu je v legendě, podle níž portugalský rytíř stál v blízkosti přístaviště, kde kotvila loď, jež přivezla ostatky svatého Jakuba do Španělska. Když jeho kůň viděl podivuhodný a světlý třpyt, který dopadal z hvězd na apoštola, byl z pohledu tak vyděšený, že skočil do vody a vzal s sebou do hlubin i rytíře. Rytíř byl zachráněn a vytažen na palubu. Zachránci plni úžasu viděli, že jeho tělo je zcela pokryto svatojakubskými mušlemi. Existují i další legendy, které se vážou ke svatojakubské mušli. Všechny mají v podstatě stejnou předlohu příběhu, totiž svatým Jakubem zázračně zachráněné lidi.

Sv. Jakub je patronem Reconquisty (znovudobytí španělského území od muslimských Maurů). Křesťanští rytíři, kteří bojovali proti Maurům za nezávislost Španělska, vylíčili, že se jim svatý Jakub několikrát zjevil na bílém koni a pobízel je, aby proti Maurům bojovali za křesťanství.

Svátek sv. Jakuba se tradičně slaví 25. července (výročí vysvěcení první katedrály vystavěné nad jeho hrobem v roce 816) s tím, že pokud připadne na neděli, zahajuje se v Compostele svatý Jakubův rok (ustanovení papeže Kalixta II.). Papež Alexandr III. udělil Santiagu de Compostela titul Svaté město (jako má Jeruzalém a Řím) i odpustková privilegia.

Na dřívějších znázorněních vidíme Jakuba Staršího jako apoštola, většinou s knihou či svitkem evangelia. Později se objevuje téměř vždy jako poutník s holí, kloboukem, brašnou a mušlí hřebenatkou. Na některých zobrazeních jsou také poukazy na jeho mučednictví (atribut meče). A konečně poslední verzí, používanou především na Pyrenejském poloostrově, je znázornění sv. Jakuba jako rytíře maurobijce. Svatý Jakub (Santiago) je uctíván jako národní patron Španělska, je také patronem poutníků, bojovníků, dělníků, horníků, kloboučníků, lékárníků; vzýván je za dobré počasí i na ochranu před revmatismem.


Zdroj: Asceho fotografie oltářního obrazu z kostela sv. Jakuba Většího poblíž Severních hor

Pro mne poselství sv. Jakuba spočívá v tom, že je třeba i ve zdánlivě ztracených situacích posbírat síly a pustit se do boje za lepší příští. I kdyby nepřízeň života zbořila mou vnitřní katedrálu, nekapituluji, vzchopím se, zabojuji, třeba i do posledního dechu, a nakonec oslavím své vítězství v katedrále nové. Život není vždy snadný a o své místo pod Mléčnou dráhou je třeba se poprat, zasloužit si je. Nenaříkám nad svým osudem, ale bojuji.

Ve vnitřním Asceho světě je sv. Jakub Větší patronem elitní těžké obranné legie s čestným právem užívat název Křížová.

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Pedonský podpůrný fond a jeho stav

Na našem fondu nebyl zaznamenám žádný pohyb finančních prostředků ani v uplynulém měsíci. Opět proto nebudu vkládat přehledovou tabulku. Pouze pro ty čtenáře, kteří na tuto stránku náhodou narazili poprvé, vysvětlím, o co jde:

Pedonský podpůrný fond je určen pro drobné dárky těm soukmenovcům, kteří jsou omezeni na svobodě. Smyslem je potěšit je na duchu, ukázat jim, že i když se provinili vůči zákonu, stále jsou v našich očích lidmi a kamarády. Tím v žádném případě nedáváme najevo, že snad souhlasíme s případnými neblahými skutky, ale pouze projevujeme lidskost a soucit.

Stav, kdy to vypadá, že není komu pomáhat, by se zdál býti žádoucím. Bohužel, vím hned o dvou našich soukmenovcích, kterým by alespoň vzpomínka na ně mohla ulehčit v jejich svízelné životní situaci. Leč neobrátili se na nás. Pravděpodobně ani nemohou, neb stát „má na takové ptáčky svoje ostré háčky“, čili drží jejich osud ve svých rukách. Možná se také stydí, kdo ví… Mé kusé informace hovoří v tom duchu, že jeden po propuštění z vězení nastoupil do ústavní „léčby“ a druhý z ústavní „léčby“ naopak do vězení, neboť se neléčil dle představ příslušných orgánů, ale spíše podle představ nějakého virtuálního nezodpovědného, neukázněného a zastydlou pubertou obdařeného pedofilně zaměřeného jedince.

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Náš web a dění na něm

V uplynulém měsíci červnu jsem zvládl opravit méně obrázkových vláken, než je mi milé, i tak však tato mravenčí práce pokračovala. Když se mi nepodařilo vyskočit do prvního patra, vykročil jsem tedy po schodech – zkrátka povedlo se mi najít pro onu neskutečně piplavou a nevděčnou práci jen málo času, leč přeci jen něco obrázků bylo opět na pedonské úložiště přesměrováno.

Na fóru jsme diskutovali, jestli by nešlo obrázkové příspěvky vkládat tak, že by byly zobrazeny malé náhledy, a teprve na základě nich by zájemce klikl – kamsi – a zobrazil si obrázky větší. Důvodem k takovému námětu je samozřejmě to, že načítání stránky s až dvaceti příspěvky (dle konfigurace fóra) plnými obrázků, je velice zdlouhavé. Nakonec jsem dospěl k tomu, že vyzkouším použití tabulky s náhledy v kombinaci se spojlerem. Je to poměrně komplikovaná záležitost, a obávám se, že plno uživatelů tuto techniku nezvládne. Jsem tedy toho názoru, že byť v dohledné době podrobný postup sepíši do veřejného tématu s návody, nebudu na používání daného principu trvat, a nechť si každý autor vloží obrázky způsobem, který mu nejlépe vyhovuje. Sám se však v těch případech, kdy to bude účelné, tj. nový princip přinese u konkrétního příspěvku skutečně datovou úsporu, budu snažit po novu postupovat.

V červnu jsme prolomili hranici deseti tisíc příspěvků ve fóru. Vážení přispěvatelé, děkuji vám za čas a práci, kterou Pedonii věnujete. Jsem rád, že si jste v dnešní uspěchané době schopni vyčlenit nejednu chvilku času a potěšit ostatní uživatele něčím ze sebe, dodat pocit sounáležitosti, toho, že "v tom" nejsme sami, a tím učinit svět o něco snesitelnějším místem k žití.

Jak pochopitelně víme, Pedonia je malé fórum. Je ale přesto stále lehce rostoucí. Přibývají v ní smysluplné příspěvky, pomalinku uživatelé (byť původních více než dva tisíce již nikdy nedosáhne), i děkování pod příspěvky jejich tvůrců. Dělá mi radost, že Pedonia už tím, že existuje, tím, že dává prostor k tomu, aby se tu člověk cítil svobodný a obklopený chápajícími lidmi, pomáhá svým členům na duši. Děkuji, přátelé, za vaši práci.

Asce
Kancléř Pedonie

[Asce]

 
Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci!

Obsah tohoto proslovu:

• Srpnová osobnost, kterou bychom si měli připomínat
• Pedonský podpůrný fond a jeho stav
• Náš web a dění na něm
• Pár drobností vysypaných z kancléřova rukávu

Srpnová osobnost, kterou bychom si měli připomínat

Přemysl Otakar II., král železný a zlatý

Největší z českých králů, který byl Čechem po meči, Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, jenž byl pátým králem českým, moravským a kraňským markrabětem, rakouským, štýrským a korutanským vévodou z rodu Přemyslovců, se narodil jako syn českého krále Václava I. roku 1233 v Městci Králové. Padl v bitvě na Moravském poli svedené 26. srpna 1278 v odpoledních hodinách na pravém břehu řeky Moravy mezi vesnicemi Dürnkrut a Jedenspeigen, ležícími v Dolních Rakousích 30 km jižně od Břeclavi.

Bitvy se účastnilo dohromady cca 55 000 mužů a jejich střet trval přibližně tři hodiny. Provolávaným heslem u českého vojska bylo: "Budějovice, Praha!" U nepřátel to bylo: "Řím, Kristus!" V dlouho vyrovnaném boji se vítězství nakonec přiklonilo na habsburskou stranu. Sám Rudolf Habsburský se prý ocitl v ohrožení života, ale zachránil ho rytíř Walter z Ramschwagu. Bitva byla ze strany říšského vojska vedena proti soudobým pravidlům rytířského boje. Proto se jako symbol rytířství objevuje vždy Přemysl, ne Rudolf. Bitvu oproti běžně tradovanému pojetí nerozhodla legendární zrada českých pánů, neboť ta byla do průběhu boje "implementována" později a omylem.

Výsledkem bitvy bylo definitivní potvrzení nově nastoleného habsburského panství v Rakousích a Štýrsku, které se staly tzv. dědičnými habsburskými zeměmi a daly základ geopolitickému uspořádání, které přetrvalo téměř šest a půl století, do roku 1918.

V českém království nastala po smrti krále anarchie a hospodářské problémy. Poručník teprve sedmiletého dědice trůnu, kralevice Václava, Ota V. Braniborský, si počínal jako by byl v dobyté zemi a kořistnicky se chovala i část české šlechty. Poměry zčásti uklidnilo až svolání šlechtického sněmu v r. 1281, jehož účastníci se zavázali ke stíhání lupičů a škůdců země a k navrácení rozkradených královských majetků a hradů do rukou poručníka. Ale neúroda a mrazivé počasí následujícího roku situaci ještě více zkomplikovaly. Období 1278–1283 bylo proto již dobovými kronikáři nazváno „zlá léta“.

Doporučuji každému pedoňanovi, aby život Přemysla Otakara II. dobře prostudoval. Je v mnohém poučný. I když jde o dobu středověku, kdy důležitým vyjednávacím argumentem byl meč, nelze přehlédnout, že český panovník byl uměřený a podrobené země se proti němu nebouřily, jak bývalo u jiných vládců spíše obvyklé. Šlo o člověka pracovitého, zdravého úsudku, důsledného, vyvažujícího přísnost a laskavost. Za jeho vlády patřily české země k nejvýznamnějším zemím světa. Na druhé straně doporučuji nepřehlédnout ani hašteřivost až podlost některých z dalších vysoce postavených osobností našich zemí. Jde o vlastnost, která se s námi táhne přes celé známé dějiny, a která sráží náš potenciál a konkurenceschopnost – ať již tím míníme žití jednotlivců či vlasti jako celku.

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Pedonský podpůrný fond a jeho stav

Naštěstí (?) stále žádná změna stavu ve smyslu umenšení deponovaných prostředků nenastala. Tentokrát nebudu opakovat, co je to Pedonský podpůrný fond, komu a k jakým účelům je určen. Laskavého zájemce tímto orientuji k některému předchozímu měsíčnímu proslovu kancléře, kde nalezne tu více, tu méně podrobné objasnění.

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Náš web a dění na něm

Poklidnou hladinu života pedonského – alespoň podle mého názoru – výrazně rozčeřila dlouholetá uživatelka Livrey. Totiž... Ale však si to přečtěte sami v subfóru Životní příběhy, konkrétně v tématu, jež má v názvu cosi o "konečně zapadlých kostičkách".

Když jsem již zmínil subfórum Životních příběhů, musím se pochvalně vyjádřit k tomu, že více méně profláklou trojici autorů, kteří v této části Pedonie publikují převážně, pravda s občasným přispěním i dalších členů, leč přeci jen výrazně nejvíce, tentokrát doplnila naše milá rodinka. Každý sám za sebe vložil text, který se hezky četl, a jistě pohladil po duši nejednoho obyvatele říše.

Myslím, že za měsíc červenec bylo co číst, ať už se jednalo o příspěvky autorské, tak o ty převzaté. Jen je škoda, že nemám tolik času, abych komentoval úplně všechno – k čemuž sice povahově tíhnu, ale prostě a jednoduše, ať dělám co dělám, neustále nestíhám. A tak neváhejte a diskutujte v ještě větší míře i vy ostatní. Vaše názory jsou cenné a spoluutvářejí naše kolektivní povědomí.

V uplynulém měsíci červenci jsem si ohledně oprav příspěvků s "vypadanými" obrázky díky dřívější "havárii" několika serverů pro ukládání obrázků nasadil laťku opravdu vysoko. Kromě projití a vyspravení několika menších témat, jsem přepracoval celé rozsáhlé obrázkové téma "Holčičky a kvítečky". Uf, to jsem si dal. Totiž aby toho nebylo málo, velkou část dohledaných obrázků jsem vložil podle nových doporučení pro vkládání obrázků (viz minulý proslov). Tedy vytvářel jsem náhledové galerie, což je u obrázků z různých zdrojů, a tudíž v nejrůznějších kombinacích rozměrů a "zaplněnosti" obrázku hlavním motivem, práce doslova "za všechny prachy". Zjistil jsem, že téma působí nejlépe, když se kombinuje starý a nový způsob – příspěvky o menším počtu obrázků (nebo aspoň některé takové) zůstanou vloženy standardním postupem. Celkové načítání stránky, což je aktuálně 1 až 20 příspěvků, je rychlejší a současně vše vypadá hezky. Doporučuji všem, aby si nově zrekonstruované téma prohlédli, a to i v případě, že ho historicky průběžně sledovali. Nebo aspoň ti, kteří mají obzvlášť v oblibě kochat se fotografiemi, jež působí uklidňujícím dojmem, protože jsou milé, plné úsměvů a přátelských pohledů dívenek.

V měsíci srpnu budu částečně absentovat, neb se u mě na delších návštěvách střídají mé děti, popřípadě i se svými partnery. Předpokládané snížení počtu mých příspěvků bych rád kompenzoval tím, že mám v úmyslu zcela přepracovat téma týkající se vkládání příspěvků, přesněji řečeno práce s BBCode. Téma ponechám ve veřejné části, a tak z něj mohou mít prospěch i uživatelé jiných webů založených na phpBB.

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Pár drobností vysypaných z kancléřova rukávu

V červenci jsem čerpal nějakou tu dovolenku, pakliže to lze v mém případě vůbec takto formulovat. Totiž tak jako tak pracuji, a to, dokud sám sebe nepřesvědčím, že bez ohledu na počasí je venku hezky, a že tudíž mám naskočit na svůj bicykl a vyrazit do přírody. To značí k vodě, do lesa nebo jen tak na projížďku do oblíbené výletní hospůdky za něčím dobrým na zub, posedět zde na terase a trochu pokukovat po hemžení lidiček a mladých slečen zejména. Nu, musím přiznat, že se to občas hemžilo mému oku velmi lahodícím pohledem. Bohužel, ten vám nemohu zprostředkovat, a tak raději přikládám fotku ze Severních hor. Snad vás také potěší:



Zvládl jsem věnovat se tu a tam svým koníčkům – tentokrát jsem se více než ve své elektrotechnické dílně vyblbnul v laboratoři chemické. Konečně jsem se totiž dokopal k tomu, abych předestiloval nadbytky starého rybízového vína, které mi zbytečně zaplevelovaly stylový středověký sklípek. No, pálenka je to přímo šílená, snad bych se s ní uplatnil na drsném Divokém západě, ještě divočejším východě, ale u nás, v jemném banánovém Divokém středu, asi sotva. Dal jsem si pro ochutnání panáčka, a pak už jen lapal po dechu. Obalamutil jsem též několik bližních svých, a ti nedopadli lépe. Tak nevím, možná z toho nakonec bude dezinfekce proti Covidu…



Příhoda tak soukmenovcovitá, že bych ji nazval z celého mého proslovu jednoznačně nejsoukmenovcovitější, se mi přihodila až v úplném závěru července. Skoro se mi chce napsat: "Konečně se zadařilo!" To si takhle jedu na kole po cyklostezce – ovšem ne po té, co jsem vám jí kousek zprostředkoval výše, neboť ta je důmyslně ukrytá, a navíc obsahuje takové obtížně sjízdné úseky, že na bicyklu by po ní jel leda tak nějaký úchyl… Ehm… No, pokročme ale v ději dále. Blížím se ke skupince několika dospělých a zhruba stejného počtu děcek. Všichni byli nasedlí na svých kolech, jen jaksi nejeli, ale stáli opřeni o jednu nohu. Všichni, až na dvě děvčátka, jak jsem si všiml o kratičký okamžik později. Ony byly asi pět metrů od cesty, v mírné stráni, a jak jsem neméně rychle vypozoroval, právě skončily, resp. dokončovaly malou potřebu. Jak to ženy již i útlého věku dělají, neb jde o nepodmíněný reflex, čůraly směrem k "ději", v tomto případě ke svým příbuzným. Ovšem součástí onoho děje se nyní stala i moje maličkost, protože úplně jednoduše se skupinkou stojících cyklistů projet nedalo. Desetiletá dívka stála doširoka rozkročená, jak měla nohy od sebe, aby si je v podřepu, který jsem ale již promeškal, nepočůrala. Natahovala si bělostné kalhotky. Jak ovšem nemohla použít luxus standardních středoevropských záchodků zvaný toaletní papír, mezi nožkama se jí objevila mokrá skvrnka… Druhá dívka, té bych hádal osm, se právě z podřepu zvedala, a tak jsem se mohl pokochat pohledem na jistou čárku, která se nenazývá interpunkční. Nevěděl jsem, kam se dívat dříve – zda na krásně napnuté nohy desítky a její lehce mokré kalhotky nebo na osmičku, která zas toho v jistých částech těla nabízela ke shlédnutí více. Byť bez představování, i tak moc pěkné představení…

Poznámka:
Pokud by někoho pohoršovalo, že kdosi (já) okukuje malé holky při čůrání, pak nechť si uvědomí následující. Situaci jsem nijak nenavodil, ale přišel, pardon, přijel, k ní jako slepý k houslím, jak se říká. A zatímco já z takového pohledu mám druhé Vánoce, ty holky o tom možná ani nevěděly, či to vnímaly jen okrajově. Nic, co by komukoliv jakkoliv ublížilo. Občas se stane, dětem zejména, že musí vykonat potřebu na nestandardním místě a zrovna tak se stane, že je někdo toho svědkem. Nic, z čeho by se měla zřítit nebesa…

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Milí přátelé, užívejte si prázdnin, jak to jen jde. Pokud máte na starosti holčičky, dbejte na to, aby se důkladně venku vyřádily – plavání, les, cyklistika, procházky za poznáním i zábavou, venkovní hry… A nezapomeňte také předávat vhodné znalosti a dovednosti, to ale v míře naprosto uměřené a zábavnou formou – jsou prázdniny a na nějaké suchopárné výklady jistě není nikdo zvědavý. A pokud bude delší dobu pršet, ani pak nezoufáme a neházíme flintu do žita – jednak je ta věc drahá a není vhodné ji nechat zreznout a jednak by dost ublížila kombajnu, až se žito bude sklízet. Při deštích připomínajících stejnojmenné období tropického podnebného pásu lze třeba pár slov ztratit i o velikánu našich dějin, Otakarovi z rodu Přemyslovců, a vštěpovat dívenkám lásku k vlasti, a naopak nevoli k tomu, když lidé netáhnou za jeden provaz. Jak ale bylo řečeno, vše velice, velice umírněně…

Ať se daří…

Jo, a nezapomeňte, že Pedonia je tu pro vás. Čtěte, prohlížejte obrázky, pište, vkládejte, chatujte, lajkujte, zkrátka žijte Pedonií, webem, co je vždy na vaší straně.

Asce
Kancléř Pedonie

[Asce]

 
Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci!


Všem školákům bez rozdílu přejeme, ať se jim ve škole líbí a ať mají jen samé skvělé vyučující, kteří je naučí spoustu nových věcí, díky nimž bude jejich život šťastný. Obzvláště držíme palce dívenkám a slečnám v zemích, kde společenské zřízení nepodporuje vzdělávání žen. Přejeme si, aby ve světě dvacátého prvního století konečně vymizely předsudky, fanatismus a hloupost všeho druhu. Cestou k tomu je vzdělání…


Zdroj: shkolaveka.ru
Obsah tohoto proslovu:

• Několik výročí, která by neškodilo připomínat si stále
• Pedonský podpůrný fond a jeho stav
• Náš web a dění na něm

Několik výročí, která by neškodilo připomínat si stále

Mnoho českých lidiček podléhá komplexům z toho, jak jsme malý národ, z toho, že kdyby došlo na lámání chleba, kdekterý náš soused či přespolní by nás uplácal čepicí. Naši zemičku abys na školním globusu hledal lupou, a tak všelijak podobně. A proto prý musíme vždy nalézt toho správného silnějšího a tomu poklonkovat. Jenže podle mého názoru se věc má jinak. Můžeme být jen tak silní, jak se silní sami cítíme. Místo abychom si na sebe vymýšleli nelichotivé tituly jako "čecháček" a podobné, měli bychom projevovat hrdost. Ta ovšem musí jít ruku v ruce s prací, s tím, jak jsme schopni vytvářet hodnoty. A zde si rozhodně nestojíme špatně…

Mimochodem, analogické tvrzení bych použil nejen na národ jako celek, ale i na jeho dílčí podmnožiny. Zde konkrétně mám na mysli třeba nás pedofily. Nemá smysl nad svým údělem lamentovat a vzývat boha "Kdyby". Nemá smysl stáhnout se do duševní ulity a nechat se životem či lidmi frustrovanějšími, než je nejeden z nás, okopávat jako brambory, aby si oni zhojili své komplexy. Na druhé straně nedává smysl ani provokovat, své problémy svádět na jiné a osočovat je z toho, že nás nechápou, vydupávat si nepřiměřené ústupky a místo vysvětlování útočit na každého, kdo se o mě nějak, byť i sebeméně, netaktně "otře". Laskavému čtenáři z této mé řeči jistě vyplynulo, že nepodporuji pochody typu Prague Pride. Podle mne si každý musí úctu zasloužit tím, jak žije, ne tím, že je nestandardního genderu či se jinak odlišuje od většinové společnosti.

Velcí čeští králové a některé další významné osobnosti

Svou hrdost můžeme podpořit i tím, že si budeme připomínat historii národa - máme osobnosti, kterých si považoval celý (tehdejší) svět. Příklady nalezneme v minulosti nedávné, ale i té starší. Bylo by skvělé, kdybychom ve vhodnou chvíli, třeba když s dětmi nemůžeme jít blbnout ven, nějakou zábavnou formou ztratili pár slov o těchto lidech. Zábavnou formu zdůrazňuji. Těžko někoho naučit lásce k vlasti suchopárnou přednáškou, jak to často dělá škola. Láska k vlasti přitom napomáhá i lásce či alespoň pozitivnímu respektu k místu kde žiji a jeho komunitě, a konec konců i ke mně samému coby součásti celku.

Vrátil bych se i do měsíce srpna, protože ten letošní jsem v tomto koutku minulého proslovu vyhradil toliko jediné velké osobnosti našich dějin. Vypíchl bych tato výročí:

10. srpen 1296

Narozen český král Jan Lucemburský, otec Karla IV.

26. srpen 1346

V boji padl český král Jan Lucemburský, v té době již zcela slepý. To mu však nezabránilo, aby se boje se vší prudkostí zúčastnil. Je znám jeho proslulý výrok z tohoto dne: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!"

26. srpen 1278

V boji padl český král Přemysl Otakar II., přezdívaný Král železný a zlatý.

8. září 1841

Narozen Antonín Dvořák, český a světový hudební skladatel.

14. září 1937

Zemřel první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

19. září 1922

Narozen Emil Zátopek, nejslavnější československý běžec a sportovec.

23. září 1901

Narozen Jaroslav Seifert, český držitel Nobelovy ceny za literaturu.

28. září 935

Zemřel sv. Václav, patron českých zemí, s titulem kníže 4. český panovník; byl zavražděn bratrem Boleslavem.

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Stav účtu Pedonského podpůrného fondu

Pro čtenáře, kteří neví, jak to na Pedonii chodí, připomenu, že Pedonský podpůrný fond je určen pro drobné dárky těm soukmenovcům, kteří jsou omezeni na svobodě. Smyslem je potěšit je na duchu, ukázat jim, že i když se provinili vůči zákonu, stále jsou v našich očích lidmi a kamarády. Tím v žádném případě nedáváme najevo, že snad souhlasíme s případnými neblahými skutky, ale pouze projevujeme lidskost a soucit.

Stav k 1.8.2021	10 000,- Kč
Stav k 31.8.2021	15 000,- Kč
Rozdíl	+5 0000,- Kč

V měsíci srpnu jsme se s moderátorem Neptunem smluvili, že je zapotřebí trochu si odfrknout a vyplavit z těla nějaký ten adrenalin tím, že se vypravíme na kole do Severních hor. Bylo to zkraje měsíce, kdy počasí bylo ještě jakž takž takovým nápadům nakloněno. Nakonec toho adrenalinu bylo o něco více, než jsem plánoval. Nejprve jsme museli smlouvat s cizí partou dřevorubců, že i když si dali na cestu uzávěru, tak nás mají nechat projet. Na kole a v civilním oděvu bylo těžké jim vysvětlit, že jsem kolega, který zjara dokonce těžil stejné místo jako oni. Já ovšem podřadné dřevo na palivo, čímž jsem jim ale usnadnil těžbu kvalitního řeziva pro budoucí prkna a trámy. Nu, vzhledem k tomu, že jsme byli neodbytní a oni neměli pušku, aby se nás zbavili snadno a rychle, tak nás raději pustili. Načež jsme píchli… Ale k meritu věci. Při příležitosti této návštěvy se Neptun stal podílníkem Pedonského podpůrného fondu, když do něj vložil velkou částku, jak vidno z výše uvedené tabulky. Milý Neptune, děkuji za všechny potřebné, kterým někdy budou moci tyto peníze udělat radost.

Aktuálně máme v předběžném výhledu pomoc, popřípadě potěšení pro naši již čtyřletou pedonskou princezničku (dcerku otce a matky, jež jsou oba členy Pedonie). Toto naše hvězdné děvčátko má jisté zdravotní potíže. Samozřejmě jsou tu příslušné zdravotní pojišťovny, ale jak víme, ty nemusí vždy hradit vše nebo ne v plné výši. Anebo bychom dívence mohli jen tak udělat radost. Rozhodující však bude názor jejích rodičů, a také pochopitelně stanovisko všech podílníků fondu. Je pravda, že regule pro použití prostředků fondu mluví poněkud jinak, ale jsem přesvědčen, že naznačený případ je též hodný zřetele.

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Náš web a dění na něm

Na začátku této kapitolky proslovu bych zmínil věc, o které jsem myslel, že se o ní nikdy nezmíním, neb jaksi k tomu nebude dán důvod. Totiž stalo se to, že poprvé od balíku "rozjezdových" peněz od Plyšáčka, jsem přijal finanční dar, čili peníze na provoz fóra, od další osoby. Jak lze možná vytušit z předchozího textu, dárcem je moderátor Neptun. Tedy kromě peněz do Pedonského podpůrného fondu přidal ještě stejnou částku na chod našeho webu. Přiznám se, že jsem z této situace poněkud v rozpacích. Víte, že dříve jsem všechny takové iniciativy sice s díky, leč přesto odmítal. Pro provoz webu prostředky mám – jde o můj koníček. Někdo popíjí v hospůdce, jiný kouří, další běhá za ženskými, nu a já jsem si vybral o něco adrenalinovější vyžití, totiž vést web pro pedofily. To mi přijde smysluplné, protože vím, že člověku se vše lépe snáší, když vidí, že není sám a když má místečko, kde se může svobodně vypovídat, případně i jinak realizovat. A jiný uživatelům – našincům tak přátelský web jako je Pedonia široko daleko není. Ač tedy v rozpacích, peníze jsem přijal. Je pravda, co jsem napsal o kousek výše, tj. že na provoz Pedonie mi prostředky dostačují, leč na druhou stranu, na nějaké vyskakování to u mne také není. Neptun je velmi úspěšný muž, a tak snad nemusím mít špatné svědomí, že by darem přišel k nějakým finančním komplikacím. Peníze uložím jako kredit u hostingové firmy, takže i kdyby se mi nějak nedařilo či mě přejel autobus, bude Pedonia z titulu financí zajištěna. Díky, Neptune.

V měsíci srpnu jsem makal jako šroub na převodu celého tématu Holčičky v plavkách na naše úložiště. Byla to práce v pravdě úmorná, ale všech cca 1600 fotografií z více než 200 příspěvků je pod naší správou. Menší část příspěvků jsem přepracoval podle nových doporučení pro vkládání obrázků, tedy s galeriemi náhledů a vlastními obrázky na vyžádání ve spojleru. Některé obrázky jsem musel dohledávat a pár příspěvků bylo nutno zrušit. Jde o nosné téma obrazové části našeho fóra, a nyní je v plné kondici. Doporučuji každému projít si znovu jednotlivé příspěvky. Je pravda, že i zde se naleznou snímky průměrné až podprůměrné, ale velké procento jsou obrázky hodnotné a má smysl se k nim po čase vracet. Raději nebudu říkat, kolik času jsem touto prací strávil, místo toho vás požádám: kdybych i přes velkou vloženou péči přeci jen něco přehlédl a našli jste chybu, neváhejte a nahlaste mi ji.

Také se mi podařilo zcela přepracovat téma týkající se práce s BBCode, neboli možnostem, jaké máme při úpravě svých příspěvků. Myslím si, že téma se netýká jen našeho fóra, ale přinejmenším částečné poučení zde mohou nalézt i uživatelé jiných webů založených na phpBB. Téma je ve veřejné části Pedonie, takže číst si v něm může kdokoliv. V souvislosti s touto prací jsem zrušil několik málo používaných funkcí, abych jejich nabídku zpřehlednil a k dispozici bylo jen to, co má opravdu hojné využití. Ty příspěvky, které přeci jen dotčené funkce využívaly, jsem dohledal a provedl v nich příslušné úpravy. Mohu jen zopakovat to, že raději nebudu říkat, kolik času jsem touto prací strávil, místo toho vás požádám: kdybych i přes velkou vloženou péči přeci jen něco přehlédl a našli jste chybu, neváhejte a nahlaste mi ji.

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Vážení členové Pedonie, její příznivci i náhodní kolemjdoucí, ať se vám v měsíci září daří a jste spokojeni. Ať jste v jakékoliv pozici, nezapomeňte na to být holčičkám oporou, pomáhejte jim s učením, choďte s nimi do přírody, učte je zábavnou formou poznávat svět okolo nich. A pokud nemáte žádné možnosti pobývat s dívenkami, abyste jim mohli nezištně předávat to nejlepší ze sebe, nezoufejte. Svět je krásný i tak. Jen to chce mít oči i mysl otevřené. A navíc tu máte Pedonii, web, který je na vaší straně. Neváhejte a pište, diskutujte, chatujte, čtěte příspěvky ostatních, lajkujte, zkrátka žijte tu s námi…

Asce
Kancléř Pedonie

[Asce]

 
Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci!

Obsah tohoto proslovu:

• Je tu podzim
• Pedonský podpůrný fond a jeho stav
• Náš web a dění na něm

Je tu podzim

Možná si nejeden našinec posteskne, že léto skončilo a nyní už nebudeme potkávat tolik holčiček, našich platonických lásek. A že když už nějakou potkáme, bude se choulit do kabátku, takže ji sotva poznáme a na letmý úsměv se ani nedostane. Ale nezoufejme, právě toto roční období skýtá plno příležitostí, abychom naši přátelskost, hravost, u někoho až dětinskost řádně uplatnili. Vyrazme s dívenkami do přírody. Někdo jako rodič, další coby jiný příbuzný, někdo jako vedoucí zájmového kroužku, a ještě někdo jiný jako starší kamarád apod. Dívkám budeme ukazovat a vysvětlovat, jaké změny probíhají v našem podnebném pásmu v tento čas, budeme s nimi blbnout v napadaném listí, vytvářet živé i statické obrazy z nejrůznějších volně dostupných přírodnin, ale také část materiálu nasbíráme pro pozdější využití v teple domova, klubovny, školní třídy, či na jiném vhodném místě, to když zrovna nebude hezké počasí...

Přátelé, tak neotálejte a vyrazte do nejbližšího parku, lesa, k polní cestě a na podobná krásná místa. Že nemáte žádnou holčičku, s kterou byste se tam vyřádili? Tak to je jistě škoda, ale tak to má bohužel většina z nás. Proto nesmutněte, a jděte alespoň sami. Třeba potkáte někoho, s kým prohodíte nějaké to hřejivé slůvko. Ale i kdyby ne, příroda je krásná vždy a umí vyčistit hlavu od splínů a utěšit bolavou duši. Jen to chce mít otevřené oči... a srdce...


Zdroj: kidsfunlearning.com


❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Pedonský podpůrný fond a jeho stav

Na našem fondu nebyl v měsíci září 2021 zaznamenám žádný pohyb finančních prostředků. Nebudu proto vkládat přehledovou tabulku – případný zájemce, nechť se podívá o měsíc zpět. Pouze pro ty čtenáře, kteří na tuto stránku náhodou narazili poprvé, vysvětlím, o co jde:

Pedonský podpůrný fond je určen pro drobné dárky těm soukmenovcům, kteří jsou omezeni na svobodě. Smyslem je potěšit je na duchu, ukázat jim, že i když se provinili vůči zákonu, stále jsou v našich očích lidmi a kamarády. Tím v žádném případě nedáváme najevo, že snad souhlasíme s případnými neblahými skutky, ale pouze projevujeme lidskost a soucit. V případě, že se tak akcionáři fondu dohodnou, mohou být prostředky využity i jiným dobročinným způsobem.

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Náš web a dění na něm

V měsíci září jsem trávil méně času nekonečnými opravami či odstraňováním poškozených příspěvků obrázkových témat. Nebylo tak zachráněno čili do původního lesku obnoveno žádné další z těchto nosných témat. Pravda, i tak jsem opravil několik drobnějších vláken. Většinu svého času jsem proto věnoval vkládání nových příspěvků. Zkrátka jsem na to měl chuť, bavilo mne to. Ostatně tak to přeci má být. Pedonia není za trest ani pro svého kancléře, ale tak jako pro každého jiného člena, i pro něj platí, že především jde o radost z toho, že mohu ostatním nabídnout něco ze sebe. Někdy zprostředkovat obrázek, který mne zaujal, jindy vtípek, tu a tam vyplodit něco o stavu své dušičky prostřednictvím tu kratšího, tu delšího sdílení, ojediněle snad i něco pro poučení a v poslední době jsem si oblíbil i mikro ankety, kdy se vás humornou formou ptám na nějaký názor. Zmíněné anketní otázky navíc mohou poskytnout jednoduchou možnost realizace těm členům vázaným pravidly k alespoň minimální aktivitě, kteří jsou akutně postiženi syndromem celkového selhání psací múzy (TMFS čili Total Muse Failure Syndrome), aby bez velké námahy svým závazkům dostáli. Nedá mi, abych svou troškou do mlýna nepřispěl do kampaně proti nadužívání antibiotik: přátelé, na TMFS tyto léky nezabírají! Mnohem vhodnější je vyrazit do ulic, uliček, parků, do lesa, k rybníku a mít oči dokořán. Neuzavírat se do vlastní slupky, ale nasávat do sebe hemžení lidiček na straně jedné a na straně druhé mlčení vánku, stromů a řek…

Zmiňuji-li své příspěvky, rozhodně tím nechci zapomínat na ty z vás, kteří přispěli vlastními dílky do pestré mozaiky témat na Pedonii. Děkuji vám, přátelé, za sebe i za ostatní čtenáře.

Celkově se měsíc září na našem fóru jevil jako poklidný, pohodový, bez velkých novinek či rušivých elementů. Obtížně tak nalézám slova, kterými bych dění na fóru popsal, ale to je vlastně dobře…

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Milí přátelé, tak jako v každém jiném měsíci, tak i v říjnu 2021 bych vám chtěl dodat povzbuzení. Užívejme si života, jak to jen půjde, snažme se být prospěšní holčičkám, ale i komukoliv jinému, kdo má laskavou duši. Buďme zodpovědní ve svém jednání a nekonfliktní vůči jiným lidem. Nezapomínejte ovšem ani na sebe. A na Pedonii, která je tu pro vás, pro to, abyste měli místečko, kde jste chápáni, kam si můžete chodit pro zábavu, kde můžete sdílet své radosti i trampoty či žádat radu, pokud ji potřebujete…

Tak ať se daří!

Asce
Kancléř Pedonie

[Asce]

 
Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci!

Obsah tohoto proslovu:

• Listopadové dny
• Pedonský podpůrný fond a jeho stav
• Náš web a dění na něm

Listopadové dny


Zdroj a obrázek ve velkém rozlišení zde

Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí,
k zemi padá zlatý vodopád
Pod nohama cinká to poztrácené listí
vím, že právě zpívá listopad.

Poznámka:
Text je úryvkem z písně Wabiho Daňka s názvem Píseň, co mě učil listopad, zdroj zpevniky.com


© Asce z webu asceroute.com

Pokaždé v tento roční čas se s námi loučí listy bylin, keřů, ba i velkých vzrostlých stromů, našich mlčenlivých přátel. Listy svou neúnavnou prací, a přitom skromně, přidaly další letokruh žití, aby tak posunuly svůj strom dál, výš, snad až tam, kde obloha podpírá klenbu hvězd. Naposledy se připomenou výtryskem barev - rudá a zlatá se rozzáří všude vůkol. Odchází tiše, s noblesou a bez výčitek...

Už padá, padá větvovím
krouží po spirále smrti
list pokroucený stářím
bolavý mnoha dny své pouti

naposledy zahříván sluncem
nevnímá
čechrán šeptajícím vánkem
umírá

naposledy shlíží na hemžení kolem
blednou vzpomínky na vlahé večery

samota necinká květy lučních zvonků
a studený vzduch neunese břemeno
znavené duše

Poznámka:
Text básně je autorským dílem: ©Asce z webu asceroute.com

Milí přátelé, snad každý svůj proslov vyzývám k tomu, abychom co nejvíce chodili s dívenkami do přírody. A i kdybychom neměli nikoho, kdo by na procházky chodil s námi, jděme sami. Jednak třeba někoho milého potkáme, jednak si vyčistíme hlavu, protože i ty nejzarputilejší a nejodolnější chmurné myšlenky se v tomto prostředí mají tendenci stávat myšlenkami méně bolestivými či smutnými. Toulky podzimním listím patří k těm nejkrásnějším, jaké můžeme v našich zeměpisných šířkách zažít. Pokud s sebou máme nějakou tu omladinu, neopomeneme předávat znalosti o tom, co okolo sebe vidíme. Nabízí se nepřeberné množství nápadů, jak přírodniny okolo nás zužitkovat k dalšímu zpracování ve dnech, kdy se počasí změní na sychravé a procházku nám neumožní…

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Pedonský podpůrný fond a jeho stav

Na našem fondu nebyl v měsíci říjnu 2021 zaznamenám žádný pohyb finančních prostředků. Nebudu proto vkládat přehledovou tabulku či jiné podrobnosti – případný zájemce, nechť se podívá do některého mého předchozího proslovu. Pouze pro ty čtenáře, kteří na tuto stránku náhodou narazili poprvé, vysvětlím, o co jde:

Pedonský podpůrný fond je určen pro drobné dárky těm soukmenovcům, kteří jsou omezeni na svobodě. Smyslem je potěšit je na duchu, ukázat jim, že i když se provinili vůči zákonu, stále jsou v našich očích lidmi a kamarády. Tím v žádném případě nedáváme najevo, že snad souhlasíme s případnými neblahými skutky, ale pouze projevujeme lidskost a soucit. V případě, že se tak akcionáři fondu dohodnou, mohou být prostředky využity i jiným dobročinným způsobem.

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Náš web a dění na něm

Neustále si musíme připomínat, že jsme malé, vysoce specializované fórum, které nevoní webovým robotům a jejich pánům vyhledávačům. Názory, které jsou prezentovány například mojí osobou, nevoní dokonce ani leckterým vzdělaným lidem, kteří byli, či jsou, někdy z důvodu své praxe, jindy dokonce jen sami sebou, pasováni do role odborníků. Nejinak je tomu u části těch lidiček, pro něž měl být / je tento web určen. Proč to píši? No, rád bych nás všechny pochválil, že měsíc říjen to na Pedonii žilo, že nejeden našinec dle svých schopností a možností přispěl ke společnému dílu. Současně bych tímto chtěl odvrátit myšlenky typu, že třeba na jiných, zhusta zahraničních webech taková čísla, která já mohu vykázat za měsíc, oni vykazují za den. Aby to nezaniklo, pro jistotu to tedy zopakuji: "Přátelé, děkuji vám, že v uplynulém měsíci bylo na Pedonii útulno. Díky!"

Bohužel, aktuálně se delší období nalézám v situaci, kdy mi plnění pracovních závazků zabírá tak velké množství času, že mi jej méně zbývá na Říši. To mne velmi mrzí, protože cítím potřebu znovu se rozjet po hrbolaté, klikaté, rozbité a někdy i zarostlé cestě, na které se dokonce občas valí velká voda, jíž musím překonávat proti proudu. Ano, mám na mysli své odborné téma, které se týká toho, jak to vlastně je s dětskou sexualitou. Máme zde sice hodně příspěvků z pera Plyšáčkova, ba i jiných, ale z mého pohledu jde převážně o povrchní materiál, který vlastně replikuje to, co chce slyšet většinová veřejnost, co se "dozvíte" od "odborníků", ale i na nějakých jiných fórech, která zdánlivě řeší naši problematiku. Cítím toto jako svůj velký dluh místní komunitě. Tak uvidíme, jak to s tím časem dopadne – snad nebudu přetížen tím, co mne živí, už napořád…

Určitý dluh cítím také s plněním svého slibu převedení webu na protokol https, čili s lepším zabezpečením komunikace. Ale zde jsem aspoň v půli cesty. Ona je to aktuálně nikoliv prostě jednoduchá, jako kdyby se s nějakým webem začínalo, ale poměrně rozkošatělá problematika. Tak i zde uvidíme, jestli vše stihnu do konce roku či nikoliv. Rád bych, ale. Nu, prostě "ale".

Slabším tempem, leč přesto pokračovalo převádění obrázků z témat založených na obrázcích pod pedonská křídla. Ani v říjnu se nemohu pochlubit vykázáním úpravy / opravy nějakého obrovského nosného tématu. Obávám se, že při počtu obrázků, které máme v příspěvcích, tento úkol nebude možno zvládnout nikdy. Leč nově vkládané obrázky zpracovávám automaticky. Pokud by někdo zjistil, že zrovna na ten jeho jsem pozapomněl, nechť neváhá a obrátí se na mne pomocí SZ.

Jinak je tomu s videi. Obecně nejsem příznivcem embedování videí, protože pokud se ten, kdo disponuje zdrojem, rozhodne video zrušit, přesunout, přejmenovat, je u nás příspěvek znehodnocen a v drtivé většině případů s tím nelze naprosto nic udělat. Máme pak o další smutný příspěvek víc – je děkován, nikdo neví proč a za co, slova příspěvku míří k našim duším jako nevidomý střelec na terč, o němž nemá ponětí. Je na autorovi, jestli chce po čase na fóru míjet takový příspěvek, svou vizitku. Osobně bych doporučil příspěvky s videi opatřit dostatečným popisným textem, embedovat jedno video a případná ostatní videa jen odkázat pomocí url. Videa zkrátka obecně nejde a ani nemohu zálohovat.

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀

Milí pedonští spoluobčané, návštěvníci, příznivci fóra, nechť se vám nadcházející měsíc listopad vydaří. Užívejte si hezkých dní, ale užívejte si i těch zádumčivých, sychravých. Každý má něco do sebe. Ostatně bez těch dnů horších by nebylo ani těch lepších, neboť by chybělo porovnání, ale i třeba touha za lepšími zítřky. Při rozjímání nezapomeňte, že tu máte Pedonii, web, který je na vaší straně.

Asce
Kancléř Pedonie

[Asce]

 
Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci!

Obsah tohoto proslovu:

• Prosincová rozjímání
• Pedonský podpůrný fond a jeho stav
• Náš web a dění na něm

Prosincová rozjímání


Zdroj: Asceho archiv
Byť i v prosinci se najdou krásné blankytné dny, zhusta slunce spíše jen slabě prosvítá mezi mraky. Vůbec nejčastěji je pak melancholicky šedivo. Noci jsou opravdu dlouhé a začíná ta pravá zima. To vše nám dává zřetelně najevo, že bychom měli svůj běh žití zpomalit a snažit se užívat si poklidných večerů.

Tma je nyní běžná, skoro by se dalo říci, že všudypřítomná a hluboká. Čas čekání na "nové světlo", čili adventní doba, přirozeně vyzývá, abychom se v mysli pomalu připravovali na bilancování a vyhodnocování toho, co přinesl uplynulý rok. V současnosti však okolnosti týkající se světové pandemie některým z nás dopřávají samoty, izolace od shonu všedních dní, až přespříliš. V řadě případů se budeme muset obejít bez dětských besídek a školních představení, vánočních koncertů, ale budeme muset oželet i vánoční trhy.

Vřelého lidského potkávání je nyní méně, než by bylo zdrávo. Ale neklesejme na mysli – nemůžeme-li se potkávat s holčičkami, holkami či slečnami, ba ani s jinými milými bližními, potkávejme se sami se sebou. Zastavme se, zahleďme se na nějaký kouzelný obrázek, vezměme na milost knihy, hlavně ty papírové vonící tiskařskou černí a lidskou prací, zkusme nějakou svou myšlenku, přání, prožitek, klidně i malý, pro soukmenovce "hodit" na fórum, zkrátka věnujme se více než jindy tomu, co bychom rádi dělali, ale věčně to odkládáme, protože se nám zdá, že nejprve musíme vyřešit spoustu "předůležitějších" úkolů.

Nejdůležitější ale je to, abychom byli šťastni a dokázali kousek tohoto štěstí předávat kolem sebe. Radujme se z drobností, z úsměvů náhodných kolemjdoucích holčiček, z obrazů vykreslených spícími větvemi stromů a z nekonečného počtu dalších běžností, které se těší, zda si jich také všimneme. V této mozaice střípků žití se zaleskne světélko, a pokud o něj – či o sebe a své duševno – budeme náležitě dbát, zesílí se v jiskřičku – naděje – a ta, spojena s mnoha dalšími, učiní svět okolo nás krásnějším…


© Asce z webu asceroute.com: Cesta vyvolených, jasan v kožichu z břečťanu
❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Pedonský podpůrný fond a jeho stav

Další řádky jsou určeny čtenářům, kteří nejsou obeznámeni s děním okolo našeho podpůrného fondu, pro "našince" nejsou v této oblasti k dispozici žádné novinky.

Na našem fondu nebyl v měsíci říjnu 2021 zaznamenám žádný pohyb finančních prostředků. Nebudu proto vkládat přehledovou tabulku či jiné podrobnosti – případný zájemce, nechť se podívá do některého mého předchozího proslovu. Pouze pro ty čtenáře, kteří na tuto stránku náhodou narazili poprvé, vysvětlím, o co jde:

Pedonský podpůrný fond je určen pro drobné dárky těm soukmenovcům, kteří jsou omezeni na svobodě. Smyslem je potěšit je na duchu, ukázat jim, že i když se provinili vůči zákonu, stále jsou v našich očích lidmi a kamarády. Tím v žádném případě nedáváme najevo, že snad souhlasíme s případnými neblahými skutky, ale pouze projevujeme lidskost a soucit. V případě, že se tak akcionáři fondu dohodnou, mohou být prostředky využity i jiným dobročinným způsobem.

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Náš web a dění na něm

V měsíci listopadu se mi podařilo nad rámec standardní údržby a souvisících prací utrhnout si pro fórum jen málo času. Přesto jsem opět opravil několik menších témat s vypadanými obrázky, popř. převedl obrázky těchto vláken do pedonského úložiště. Věnoval jsem se však poměrně dost obsáhle různým vysvětlujícím textům a dalším příspěvkům. Potěšující je, že nejsem sám, a tak – myslím si – zde každý registrovaný člen našel jak poučení, tak zábavu i potěchu pro své oko.

V uplynulém měsíci jsme zaznamenali tři jubilea týkající se ocenění práce. Vezmu to od toho, které mi přijde nejvýznamnější, neboť není spjato s vedením fóra: VIP člen Pedonie Pavel XYZ dosáhl a překonal hranici tisíc poděkování za své příspěvky pro ostatní. V tomto tvůrčím klubu tak máme aktuálně sedm členů. Nově se také jeden z nás, totiž Nejvyšší purkrabí Říše Pedonia Neptun, může pochválit tím, že je držitelem více než jednoho balíčku tisícovek děkování, když překonal metu 2000. A do třetice – moje maličkost se právě stala nejděkovanějším publikujícím fóra. Přátelé, dovolte mi, abych na tomto místě poděkoval já, a to právě děkujícím. Totiž právě to, že autor příspěvku obdrží za svou práci lajk, je jediné ocenění, kterého se mu může na Pedonii dostat. Jde o vyjádření podpory, o vyjádření toho, že práce, kterou publikující musel vynaložit, nebyla marná.

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Milí pedonští spoluobčané, šlechtici Pedonie, návštěvníci a příznivci fóra, přeji vám, ať se vám v nadcházejícím měsíci daří. Nechť se vám vyhýbají ty molekuly Spike-proteinu, jež vězí v nechvalně známém viru, a naopak, ať se vaše tělo hemží těmi jeho molekulami, jež byly vyslány na trénink imunitního systému. Dbejte o své zdraví, opatrujte se a pokud se vás týkají nějaká omezení pohybu a setkávání, snažte se využít jich k zamyšlení, k relaxaci duše a udělání si radosti činnostmi, na které v běžném shonu není čas. Tak ještě jednou: Ať se daří!

Asce
Kancléř Pedonie

[Asce]

 
Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci,

dovolte mi, abych vám z celého srdce popřál co nejvíce poklidné, pohodové a ničím nerušené svátky vánoční. Toto období je spojeno ponejvíce s rodinou, s dětmi a jejich radostným výskáním nad krásnými dárky, jež jim zejména rodiče díky své pracovitosti mohli dopřát.


Zdroj: brightlogic-estateagents.co.uk

Nejinak tomu bývalo i v mé rodině, dokud byly mé děti malé. Ale čas, jediný běžec, který ani na vteřinku neumdlévá, mi nyní dopřává nové horizonty. Ačkoliv nebývám sám, přesto ono kouzlo štědrovečerní nadílky s malými dětmi, nahradit nelze. V mém žití se však vyskytly i takové Vánoce, které pro mne byly velmi smutné, ba přímo slzavé. Ale nyní, s odstupem času, vím, že špatné věci nakonec vždy pominou a v mém bilancování se tak objevuje hrdost nad tím, že jsem vždy dokázal jít dál.

Radost v tváři dětí, to je hlavní kouzlo Vánoc :


Zdroj: s1.ninifile.com

Bohužel, z vašich zpráv vím, že ani některým z vás se nevyhýbá smutek, který jinak tomuto období nesluší. Zákeřná nemoc nechodí, jak se říká, po horách, ale občas těžce zasahuje ty, které máte rádi a na kterých vám záleží. Prosím, buďte stateční.

I pokud máme starosti, o to víc, je-li naše žití bezproblémové, zasedněme k tradičnímu kapru se salátem či k jiným preferovaným pochutinám štědrovečerního hodování s tím, že jsme rádi na tomto světě. Konec konců, ať se řadíte k pesimistům či jste založením optimisté, rozhodně mi dáte za pravdu, že tento svět je nejlepším ze všech světů, které znáte. Ano, je to jistě i proto, že nikdo z nás žádný jiný svět nemohl poznat, a věda dokonce ani s jistotou dodnes neví, zda nějaký jiný svět s inteligentními bytostmi existuje. Uvědomme si, že v tom našem, v tom jediném světě, co známe, nejsme tak docela pasivní figurkou. Své okolí můžeme ovlivňovat k obrazu svému, a ono nám to potom vrací v dobrém. Dělá se to laskavým přístupem ke každému bližnímu, drobnými úsměvy, prohozením třeba i banální větičky při potkání se na schodech či ve výtahu, přidržením dveří a tisíci dalšími nic nestojícími titěrnostmi. A pak nejsme sami, i když zrovna neprožíváme radost svých malých dětí ve šťastné rodině, protože zkrátka ne každý takovou rodinu má.

Pokud budete Vánoce trávit v milé společnosti svých blízkých, neopomeňte je ocenit, a to i v případě, že jste názoru, že mají ve svém konání četné, inu, řekněme rezervy. Buďte spolu nejen v místnosti, ale hlavně duševně. Dejte si se sebou tu práci a nalaďte se na společnou vlnu. Pokud žijete sami, udělejte si pohodlí, vezměte knihu, na kterou jste neměli po celý rok čas, nebo si pusťte v televizi něco pohodového (připomínám, že perfektní přehled pro nás nejzajímavějších pořadů na fóru připravil Gabriel) a já kupříkladu "hodím nohy nahoru" a budu čučet do krbu. A pokud budete chtít, klidně třeba něco písněte do chatu, já budu příležitostně nahlížet a rád se s vámi pozdravím. Zkrátka hlavní je zpomalit běh svým žitím, zhluboka si vydechnout a uvolnit se.

Zastavit se, rozjímat v příjemné atmosféře domova a třeba si vysnít vílu - i to jsou Vánoce :


Zdroj: brightlogic-estateagents.co.uk

Milí přátelé, přijměte ode mne vánoční přání klidu a míru na duši, spokojenosti a tolik potřebného zdraví.

Asce,
váš kancléř (a také Pedonie)

[Asce]

 
Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci!

Obsah tohoto proslovu:

• Jak si zajít na leden
• Pedonský podpůrný fond a jeho stav
• Náš web a dění na něm

Jak si zajít na leden

Leden je ten nejzimovatější z měsíců ve znamení zimy. Bohužel, i letos jeho začátek připomíná spíše větrný a blátem upatlaný podzim než období sněhovou nadílkou obdařené, a tudíž stvořené pro radovánky plné koulovaček, sáňkování či bobování. A tak nezbývá než sníh zase netrpělivě vyhlížet. Nicméně zdá se, že přání mnoha dětí bude zanedlouho vyslyšeno, tedy alespoň předpověď počasí tomu nasvědčuje. Nu, a kdyby to nakonec přeci jen nedopadlo, spravíme to tím, že si s dětmi budeme o znacích zimy, počasí, přírodních jevech, chování zvířátek v zimě a třeba i o zimních sportech alespoň povídat. Také je nezapomeneme zapojit do doplňování nějakého toho zobání do krmítek pro ptáčky, pokud jsou nám nějaká dostupná.


Zdroj: myloview.cz

Nový rok či Tři králové jsou tak známé svátky, že se o nich nyní nebudu rozepisovat. Pro mne je významným dnem 15. leden, který jsem si pro sebe na základě svého životního příběhu ustanovil jako určený k zamyšlení, k pozastavení, náhledu do minulosti a z ní vzatému poučení pro přítomnost a budoucnost. V průběhu let tento svátek nazývám různě, dnes použijme třeba toto pojmenování: Den zamyšlení s křížem a vzdání úcty těm, kdož kráčí za Hvězdou. Nicméně stejného dne, jako si moje bezvýznamná maličkost připomíná své dávné počiny, je oslavován člověk mnohem důležitější a zejména příkladnější, totiž sv. Pavel z Théb.

Pavel z Théb se narodil roku 228 a v mládí osiřel. Jeho bolest ze ztráty rodičů byla aspoň částečně zmírněna tím, že byl velmi slušně zaopatřen dědictvím. Byl křesťanem, což v jeho době značilo pronásledování. Jeho nevěřícího švagra, kterému se Pavel se svou vírou svěřil, posléze napadlo, že tím pádem se mu naskýtá příležitost, aby se díky udání zmocnil Pavlova majetku. Nicméně Pavel byl svojí sestrou potají upozorněn na zrádné kroky jejího muže a jelikož na straně jedné dal přednost své víře čili odmítal se svého přesvědčení zříci a na straně druhé chápal, že hlavou zeď neprorazíš, uprchl do pouště. Cítil, že tam může být se svými myšlenkami, se svým Bohem – těm, kdo prožívají opravdovou lásku, stačí být spolu. Člověk je ale bytostí nedokonalou, a navíc vystaven kdejakým trampotám, útokům nepřejících, závistivých a zlých lidí, co chvíli tak má obtíže, které mu život znesnadňují. Ale usilovná práce na sobě, jež nakonec vede k vítězství nad živly i nepřáteli, dá pocítit, že život vždy stojí zato. Tím prvním, co musel Pavel udělat, aby mohl vést život, byť třeba i v materiálním omezení, ale s bohatstvím sebevědomé a vyrovnané duše, bylo odpuštění. Moudré srdce se s nenávistí nebratříčkuje. V mlčení miloval a porozuměl. V tom je řád pouště povznášející, že na zlatém podnosu svého srdce můžeš proměnit sebe a činit tím lepším celý svět…

Text o Pavlovi je plný idejí a jinotajů, jimž je mystično pouhým vrchním oděvem. Třeba si za dlouhých zimních večerů budete chtít nějakou tu myšlenku z pouště vydolovat. Ale pozor, písek může snadno protéci mezi prsty…


Zdroj: motika.com.mk

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Pedonský podpůrný fond a jeho stav

Další řádky jsou určeny čtenářům, kteří nejsou obeznámeni s děním okolo našeho podpůrného fondu, pro "našince" nejsou v této oblasti k dispozici žádné novinky.

Na našem fondu nebyl v měsíci prosinci 2021 zaznamenám žádný pohyb finančních prostředků. Nebudu proto vkládat přehledovou tabulku či jiné podrobnosti – případný zájemce, nechť se podívá do některého mého předchozího proslovu. Vypíchnu snad pouze to, že aktuální disponibilní zůstatek fondu je 15 tisíc Kč. Pouze pro ty čtenáře, kteří na tuto stránku náhodou narazili poprvé, vysvětlím, o co jde:

Pedonský podpůrný fond je určen pro drobné dárky těm soukmenovcům, kteří jsou omezeni na svobodě. Smyslem je potěšit je na duchu, ukázat jim, že i když se provinili vůči zákonu, stále jsou v našich očích lidmi a kamarády. Tím v žádném případě nedáváme najevo, že snad souhlasíme s případnými neblahými skutky, ale pouze projevujeme lidskost a soucit. V případě, že se tak akcionáři fondu dohodnou, mohou být prostředky využity i jiným dobročinným způsobem.

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Náš web a dění na něm

Je první měsíc roku, a tak by se asi hodilo provést alespoň letmou bilanci toho, jak se nám dařilo v roce uplynulém.

Začal bych u sebe. Měl jsem pár vizí, jakým směrem web posunout, ale žel, zůstalo z nemalé části u oněch vizí. I tak ale konstatuji, že chodu Pedonie jsem věnoval velké úsilí a plno času. Přesně těch komodit, kterých se mi silně nedostává. Opravil jsem plno obrázkových příspěvků, ze kterých obrázky zmizely – za rok se mi podařilo výrazně více než tisíc takových obrázků dohledat či nahradit jinými adekvátními. Jen tato mravenčí práce sama zabrala stovky hodin. Jsem veden snahou, aby fórum bylo v kondici, udržované, a pro ty, kdo spočinou zrakem na jednotlivých příspěvcích i atraktivní – skoro se mi chce použít Plyšáčkův oblíbený výraz "načančané".

Největší dluh ale cítím u odborných věcí, jejichž smyslem je to, aby daly Pedonii jasný myšlenkový směr, aniž si jej uživatel bude muset vyzobávat mezi řádky četných jiných příspěvků. Je pravda, že ti, pro které je Pedonia určena především, berličku mých idejí nepotřebují – kráčí světem vzpřímeně, bohati svou vyrovnanou duší a moudrým srdcem. Hovořím o lidech, kteří se nespokojí s módním sebemrskačstvím a stádními názory, byť podpořenými jak ze středověku reinkarnovanými odborníky hlásajícími cosi jako: "Ženy se za úplňku mění v mouchy, které působí škodu dobytku i lidem." Proč to říkají? Inu proto, že k tomu mají plno doznání pod přísahou od samotných aktérů i četná svědectví. Odpovědi jsou jednoznačné. Jen jedna věc jaksi zůstává opomenuta: otázka a odpověď postrádají jakoukoliv relevanci, pokud není zohledněno to nejpodstatnější, čímž je motivace tázajícího a motivace odpovídajícího. Laskavý čtenář, nechť se sám zamyslí, do jaké míry může být v našem kontextu u obou z nich onou motivací hledání a nalezení pravdy. Jsou tu však i další uživatelé, a ti by si jistě zasloužili, aby jim věci byly vysvětlovány (ne zcela vysvětleny, protože pokud toto vůbec lze, jde o úkol pro nás nedosažitelný). Rozhodl jsem se, že v psaní odborných příspěvků budu pokračovat, ale jen potud, pokud mne to bude těšit. Ne za každou cenu, ale jen v případě, že budu cítit potřebnou podporu (což nijak nevylučuje relevantní kritiku) a budu v dobré časové i psychické kondici. Zkrátka nechci brát Pedonii jako svou povinnost, ale jako radost z tvoření a z toho, že mohu něco předat, něčím třeba potěšit…

Pedonia je rozprostřena po více dodavatelích internetových služeb a sama prošpikována spoustou dodatečného kódu, a tak není jednoduché přejít na novější verze čehokoliv, co ovlivňuje její chod a přístupnost. Přesto nevzdávám své aktivity v tomto směru. Jen si nyní nestanovuji pevné termíny. V každém případě nás ale v nejbližší době čeká rozsáhlá údržba, v jejímž průběhu bude web asi na dva dny vypnut. Toto včas oznámím jak v záhlaví fóra, tak v poněkud rozvinutější podobě vložím na příslušné místo jako "Výnos kancléře Pedonie".

Na tomto místě se sluší poděkovat všem publikujícím členům fóra. Přátelé, z celého srdce vám děkuji, že jste si v uplynulém roce vyhradili něco svého vzácného času pro ostatní a podělili se o svá přání, tužby, zážitky či oblíbené obrázky, vtípky, recenze, zamyšlení, zkrátka děkuji vám za vaši tvorbu. Jen tak dál. Děkuji vám, že jste svou aktivitou pomohli dodat povzbuzení či dobrou náladu ostatním, a tím svým dílkem přispěli k tomu, abychom svůj život žili jako bytosti duševně vyrovnané či alespoň vyrovnanější.

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Vážení občané Říše Pedonia, ale i vy, prostí pocestní, přijměte ode mne jménem Krále přání všeho nejlepšího v roce 2022. Nechť se vám daří vše, co bude ku prospěchu vám, dívenkám, i všem ostatním ve vašem okolí. Kéž se vám vyhnou všechny trampoty včetně obzvlášť vynalézavého a přítulného Covidu. Opatrujte se. A také si občas najděte trochu času a písněte něco o sobě, ať víme, že se vám opravdu daří…

Asce
Kancléř Pedonie

[Asce]

 
Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci!

Obsah tohoto proslovu:

• Sváteční březen
• Pedonský podpůrný fond a jeho stav
• Náš web a dění na něm

Sváteční březen

Tak konečně tu máme první měsíc, kdy se louky, a vlastně i příkopy u cest, vznešené parky a vůbec kdejaký ten nezabetonovaný plácek, zase začnou pokrývat zelení. Ona známá hořečnatá sloučenina povstane z popela zimního zmaru jako onen pověstný pták Fénix:

"Hnán sluncem jarním ze závojů svých popelů, v něž byl spálen dechem ledovým…
Hle, zas jak bych slyšel pět ho píseň plnou radostné práce letošního bytí…
Ach, živote, živote, přitom býti, to ještě mnohokrát chci zažít!"

Ne, že by se během panování zimy nedalo najít také plno krásných příležitostí, jak se venku vyblbnout, jak – pokud máme tu možnost – vzít dívenky ven na koulovačku, bobování, návštěvu zadumaného zimního lesa, ale jaro je prostě jaro. Asi ještě, alespoň soudě podle předpovědi počasí, zažijeme nějaký ten chladný den, ale i v ranním ostrém povětří je již cítit ta změna. Den se také znatelně prodloužil. Jakoby se to promítalo i do tváří náhodných kolemjdoucích. Každý sice ještě zachumlán, ale oči jsou tak nějak veselejší…

Čtenáři mých memoárů vědí, že tento měsíc oslavuji hned dva své "svátky" čili řečeno pro ostatní, dvě tak významné životní události, že si je po celý svůj život každoročně připomínám. Shodou okolností jde o příběhy tak protikladné, že protikladnější by snad ani být nemohly. Ten ze třetího března mi do vínku dal definitivní stvrzení toho, že jsem nemilován vlastní matkou, nenáviděn tou nevlastní, že jsem zůstal zcela osamocen a že z tohoto dna se musím vyhrabat sám. Je to svým způsobem také dar. Totiž dar poznání, že nemá cenu lamentovat nad svým osudem, ale že je třeba zamáčknout slzy, a ještě usilovněji pracovat – jak sám na sobě, tak i v klasickém významu čili pro obživu. Je skvělé, když se má člověk o koho opřít, ale ze všeho nejvíc si vše musí odmakat sám. Ostatně ne nadarmo se říká: nejpřátelštější a s největší upřímností podanou ruku najdeš na konci své vlastní paže. Nemusí jít vždy o to, jako v mém případě, že se pro mě nejbližší ženy z materiálně zištných důvodů onoho vzpomínaného dne ke mně zachovaly v naprostém rozporu se slovem matka, ale dokonce i v rozporu s běžnými standardy lidského soužití. Ono to platí ale obecně. Například každý našinec – pedofil má také svůj pořádný balvan na krku a musí se naučit s ním nějak žít. I zde platí, že je skvělé, může-li se někomu důvěryhodnému, chápajícímu a rozumnému svěřit. I zde platí, že nejvíce práce však každý takový jedinec musí na sobě odpracovat sám…

Jistého roku, desátého března, se mi pak dostalo daru, z něhož čerpám sílu a pozitivní energii celé desítky dalších let svého žití. Toho dne jsem se přidal k Nesmrtelným, protože nic nemůže překonat dar panenství z této opětované lásky. Občas se pouštím do diskuzí na předmětné téma – mohu tak kvalifikovaně činit a právem se označovat za toho, kdo je Vědoucí: "Nikdy mě nezajímalo, co si ONI MYSLÍ, že vědí, protože JÁ VÍM!". Při vzpomínce se v hluboké úctě a pokoře skláním a jako nesčetné předchozí roky opakovaně s dojetím děkuji: "Kéž tě provází světlo v duši, protože na ničem jiném nezáleží!"

Ovšem mnohem významnějším, než jsou mé individuální svátky, je hned dnešní den, tedy středa 2. března 2022, a to pro miliony křesťanů. Je Popeleční středa, jíž začíná čtyřicetidenní období, ve kterém se máme očišťovat od špatných myšlenek a obracet se spíše než k materiálnu, tak k duchovnu. Materiálno máme chápat jako pomíjivé a druhotné, protože "Prach jsi a v prach se obrátíš!". Svou duši máme plnit ochotou odpouštět, trpělivostí, velkorysostí a vytrvalostí. To jsou vlastnosti, jimiž lze odzbrojit virtuální i reálné nepřátele a jež dopomáhají k vítězství i nad sebou samým, nad egoismem a nad nenávistí. Tento "postoj pokání," jehož vědomí nás má vlastně provázet neustále, musí být prosycený láskou a plný důvěry v sebe i své blízké. Je třeba opustit zahleděnost do svých starostí a vzepřít se deptající síle, která nás tam vtahuje. Začít přijímat co život přináší, nepřeceňovat to dobré ani to špatné a soustředit se na to důležité. Jsme utkáni ze stejného prachu jako výše zmíněná hořčíková sloučenina života a jsme stejně pomíjiví – podstatné je, že až dech zimy zavane také na nás, abychom odešli s vědomím, že stejně jako ona, i my svou prací svět obohatili…

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Pedonský podpůrný fond a jeho stav

Další řádky jsou určeny čtenářům, kteří nejsou obeznámeni s děním okolo našeho podpůrného fondu, pro "našince" nejsou v této oblasti k dispozici žádné novinky.

Na našem fondu nejsou v poslední době žádné pohyby finančních prostředků. Nebudu proto vkládat přehledovou tabulku či jiné podrobnosti – případný zájemce, nechť se podívá do některého mého předchozího proslovu. Vypíchnu snad pouze to, že aktuální disponibilní zůstatek fondu je 15 tisíc Kč. Pouze pro ty čtenáře, kteří na tuto stránku náhodou narazili poprvé, vysvětlím, o co jde:

Pedonský podpůrný fond je určen pro drobné dárky těm soukmenovcům, kteří jsou omezeni na svobodě. Smyslem je potěšit je na duchu, ukázat jim, že i když se provinili vůči zákonu, stále jsou v našich očích lidmi a kamarády. Tím v žádném případě nedáváme najevo, že snad souhlasíme s případnými neblahými skutky, ale pouze projevujeme lidskost a soucit. V případě, že se tak akcionáři fondu dohodnou, mohou být prostředky využity i jiným dobročinným způsobem.

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Náš web a dění na něm

Jak si – doufám – alespoň někdo všiml, chybí proslov za minulý měsíc. V interních informacích jsem v předmětné době sdělil, že jsem docela dost nemocný. Nejednalo se o Covid, a vlastně ani nevím, který to prevít si přivlastnil jméno naší známé rostliny (Svízel přítula čili Galium aparine). Už jsem zase "v provozu" a dokonce jsem dohnal i podstatnou část toho, co jsem díky postelovým scénám zameškal ohledně své obživy. No, to byste nevěřili, co vše se u mě v posteli odehrávalo. Virtuálně samozřejmě. Měl jsem totiž konečně šanci přečíst si knihy, které jsem dostal od Ježíška, a tak na mě dotírali všelijací mimozemšťané a těch bitev, co jsem proti nim musel absolvovat… I když mi bylo nedobře, na pravidelnou údržbu a zálohování Pedonie jsem nerezignoval a vše prováděl dle standardních plánů. Na weby totiž neútočí virtuální mimozemšťané, ale zcela reální pomatenci, a tak zálohování je jedna z důležitých činností, kterou pravidelně provádím, aby byla v případě nějakého ataku Pedonia vždy obnovitelná do původního stavu.

Nedalo mi to, a do BBCode jsem přidal alternativní tagy pro vytváření tabulek. Ti z vás, kteří sledují mé obrázkové příspěvky, se s jejich aplikací již mohli setkat. Kdo někdy psal kód pro html stránky s tabulkami, ví, že pro vytvoření tabulky existuje velké množství tagů a ještě větší množství jejich parametrů. Implementace všech těchto možností do BBCode by byla naprosto neúnosná, leč na druhé straně současné tagy byly přeci jen až příliš spartánské. Problematiku tabulek v našem fóru vložím jako samostatný příspěvek do tématu s návody.

Prosím laskavé čtenáře, aby si všimli, že až do této chvíle jsem zcela pominul klíčové události, které se ve světě právě nyní odehrávají. Jsou to věci beze sporu velmi závažné, a ač se jejich epicentrum odehrává poměrně daleko od naší země, budou se nás postupně prostřednictvím vícero nepříznivých okolností týkat všech bez rozdílu. Nehovořím zde o tom proto, že o tom na Pedonii nehovoříme vůbec. Přesněji řečeno, nehovoříme o politických východiscích a souvislostech. Chci, aby Pedonia byla přísně apolitická. Bohužel nejsme zcela zajedno ani v otázkách, o nichž je toto fórum, tedy v názorech na pedofilii, nejsme schopni ovlivňovat smysluplným směrem společenské mínění a jemu odpovídající zákonné normy, a nejsme schopni ani důkladného rozboru našich témat. Tím spíše by mi přišlo další tříštění názorů a sil díky různým postojům ke konfliktu a jeho dopadům na běžné občany, zcela kontraproduktivní. Tím nijak nevylučuji, neomezuji, ale naopak doporučuji diskuzi nad osudy, ale i případnou vhodnou pomoc, dívenkám postiženým tím, co se děje.

Asce
Kancléř Pedonie

[Asce]

 
Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci!

Obsah tohoto proslovu:

• Co a jak slavíme v dubnu
• Pedonský podpůrný fond a jeho stav
• Náš web a dění na něm

Co a jak slavíme v dubnu

Podíval jsem se do kalendáře tak říkajíc institucionálních svátků, a poněkud mne přešla radost z psaní příspěvku. Ježkovy voči, to se snad nedá, byť jen usledovat! Kdybych pak měl každý svátek opravdu slavit, nejspíš bych se brzy stal notorickým alkoholikem. Učinil jsem stručný výtah s komentáři – pokud nic jiného, tak to snad řekne laskavému čtenáři něco o mé osobě. Ne, že bych se považoval za nějak výjimečného, ostatně v kalendáři není vzpomínán žádný Asceho svátek, o svatém Ascem pak nelze hovořit vůbec, leč přeci jen jsem na tomto webu kápo, tak snad trochu mé prezentace lze přežít bez větší duševní úhony.

• 1. duben - Mezinárodní den ptactva: Upřímně řečeno, pěkná ptákovina. K ptactvu mám podobný postoj, jako ono k mému venkovnímu posezení, na které mi ve chvílích, kdy na něm lze vzhledem k povětrnostní situaci opravdu posedět, bezostyšně kálí. Na druhou stranu, takové kuřátko, pěkně do růžova ugrilované, nadívaná pečená kachnička či husička s kaštanovými knedlíky a zelíčkem... hm... Dobrá tedy, konstatuji, že přes některé úlety ptáků, je mám celkem rád...
   
• 2. duben - Mezinárodní den dětské knihy: Ano, kvalitní knihy pro děti a mládež si svůj svátek nepochybně zaslouží. Knihy mne doprovázely celým mým životem a těm, jež jsem při sobě míval za dlouhých pobytů po nemocnicích, jsem vděčný obzvlášť. Předčítání dětem před spaním, to je další skvost mého žití, a to ani nevzpomínám situace, kdy kromě mých potomků u nás nocovala tu jedna, tu více jejich kamarádek... Takže svátek OK.
   
• 3. duben - Mezinárodní den spodního prádla: Nejspíš nemám spodní prádlo rád, protože se snažím z jisté, bohužel nepočetné, množiny osob a osůbek je odkládat, ba přímo strhávat, a to se slovy, že příroda je příroda. Na druhé straně takové prádélko, které skromným udržováním jistého tajemství láká jedince k hříšným myšlenkám... hm... Dobře, budu tedy slavit i 3. duben...
   
• 7. duben - Den vzdělanosti: Jeden z Parlamentem schválených Významných dnů České republiky, který připomíná vydání zakládací listiny Univerzity Karlovy v Praze, a sice 7. duben 1348. Vznikla tak první vysoká škola tohoto druhu ve střední Evropě a přilehlých vesnicích. K zmiňované škole mám ambivalentní vztah. Někteří její studenti, avšak tu a tam se najde i vysoce postavený hodnostář(ka), občas do médií plácají takové hovadiny, pardon, ale nemohu to charakterizovat mírněji, že se za ně stydím. Na druhé straně řada jiných činovníků zde působících, má tak říkajíc pod palcem můj nejoblíbenější a celá desetiletí mnou odebíraný a úžasný populárně vědecký časopis, jehož jméno buditelé národa českého k nám importovali z Ruštiny (Весь мир).
   
• 8. duben - Mezinárodní den Romů: Á, neziskovky se činily... Nenapadá mě důvod, proč bych měl oslavovat něčí národnost. Mně je totiž jedno, jestli je někdo Čech, Maďar, Němec, Slovák, Polák, Ukrajinec, Rus, či Rom. Podstatné je, jak se chová vůči ostatním lidem. A neméně pak to, zda se nevyhýbá práci, ač by pracovat mohl, přičemž čerpá dávky, které jsou ale určeny skutečně potřebným, a ještě drze pokřikuje, jak s tím asi tak má vyjít. Tak jako odmítám, v souladu s oficiální doktrínou, kolektivní vinu, stejně tak odmítám jakékoliv vyvyšování jen na základě skupinové příslušnosti.
   
• 12. duben - Mezinárodní den letectví a kosmonautiky: Ano, ano, ano! Kosmická technika budiž pochválena. A statečnost astronautů. Mí čtenáři vědí, že jsem se kdysi při příležitosti jisté smutné životní události přirovnal k vyhořelé raketě SRB (Solid Rocket Booster). Jde o nosiče s největšími motory na tuhé palivo, jaké byly dosud postaveny a zároveň jsou prvními pomocnými stupni tohoto typu, které byly použity pro kosmické lety s lidskou posádkou. Jak známo, dvě štíhlé rakety SRB tvořily téměř ¾ startovního tahu raketoplánů Space Shuttle. Ovšem po dvou minutách byly coby pro další let již neužitečné, nemilosrdně odhozeny. Smutně pokukujíc za vzdalujícím se raketoplánem, který by bez jejich práce stále trčel na odpalovací rampě, vystoupaly ještě 20 km setrvačností, aby pak definitivně spadly do oceánu. Zatímco raketoplány Space Shuttle již vzal čas, rakety SRB byly shledány opět potřebnými. Původní externí nádrži byly přidělány raketové motory a dále byla dovybavena vším potřebným, aby byla svébytnou raketou na kapalné palivo. A k ní se opět neodmyslitelně připojuje známá dvojička těžkých urychlovacích stupňů SRB. Celý takto inovovaný komplex se nazývá SLS (Space Launch System) a je určen pro vynášení velmi hmotných nákladů k Měsíci, Marsu a ještě hlouběji do sluneční soustavy. Ať žije kosmický výzkum, ať žijí SRB...
   
• 16. duben - Světový den hlasu: Hm, jestli se tím myslí hlas ve smyslu hudebního hlasu, tak potom tento svátek opravdu, ale opravdu slavit nemohu. Pokud totiž zapěji (což je eufemismus pro mé disharmonické mručení), ohrožuji tím duševní rovnováhu širšího okolí. A tak si zpívám leda tak při zvuku motorové pily, což, jak laskavý čtenář jistě chápe, není nic k oslavování...
   
• 18. duben - Mezinárodní den památek a sídel: Ha, svátek, kdy mohu naráz slavit já, coby historická památka na minulý režim, i můj dům, coby památka na minulý, předminulý, předpředminulý, předpředpředminulý... režim. Budiž sláva historii (škodolibě posmutnělá poznámka: ...ze které si stejně nikdo nikdy nevezme příklad, protože noví mladí si vždy myslí, že vše dělají lépe než dědci).
   
• 19. duben - Světový den investičních fondů: Abych uchránil své těžce naspořené finance, vložil jsem je do investičních fondů. Větší hloupost jsem udělat nemohl. To, co se nyní děje díky válce na Ukrajině, ale i díky nemoudré hospodářské politice EU, je taková moje malá životní tragédie. Rozhodně žádný důvod slavit.
   
• 20. duben - Mezinárodní den svobody tisku: Chcete-li být přesvědčivější, nazývejte věci přesně opačnými názvy, než by příslušelo popisu reality. A tak máme cenzory. Zase. Jen oproti těm dřívějším často robotické, takže zatímco u těch komunistických se aspoň dalo předvídat, co zablokují a co bylo zablokováno, dnes je to spíše k tragikomickému pláči. Příkladem budiž zablokování účtu nešťastného prodejce českého hlavolamu Ježek v kleci se zdůvodněním, že týrání zvířat se trpět nebude (Facebook). Na druhé straně je pravda, že jsou lidé, kteří si žádnou svobodu slova nezaslouží, protože kdo má číst bláboly typu, že válka na Ukrajině je nezbytná, neboť každý (?) ví, že ve skutečnosti jde o "archy" mimozemšťanů ukryté poblíž Krymu a Kyjeva a jejichž technologie se nesmí dostat do rukou nebohých místních obyvatel... Ach jo...
   
• 20. duben - Světový den marihuany: Pro mne pikantně hořký svátek. Ne, že bych někdy okusil tuto lehkou drogu, leč činili tak jiní. Takže jsem se tehdy od osmnáctiletého mladíka, já, čtyřiceti pětiletý pro něj cizí chlap, dozvěděl cca toto: "Ale chlapče, no tak jsem ti splátku nezaplatil, no... Ha, ha, ha... Tak zaplatím zítra... nebo pozítří... nebo jindy... nebo nikdy... Ha, ha, ha... Vždyť život je krásný, vys.r se na nějaké peníze... Ha, ha, ha... Víš, že peníze kazí lidi, ne..." Slovo dodržel: zaplatil buď zítra nebo pozítří nebo jindy nebo nikdy. Konkrétně nikdy. Zrušil jsem prodej na splátky. Moc ha, ha, ha to pro mne tenkrát nebylo...
   
• 22. duben - Mezinárodní den Země: Bylo by to dobré připomenutí toho, že je ochraně životního prostředí třeba věnovat větší pozornost než dříve, jen kdyby se tohoto svátku nechopili fanatici...
   
• 23. duben - Světový den knihy a autorského práva: Tak tohle je opravdu hodně nesourodá dvojička. Knihy jsou jedním z obrovských výdobytků lidstva. Jistě, že je třeba, aby ten, kdo se poctivě snažil, za to sklidil i nějaké to ovoce. A nechť je i dostatečně sladké. Jenže to, čím je dnes autorský zákon, připomíná spíše nenažraného Otesánka, který sežere (pardon) všechno a všem, a z něhož bohatnou ti velmi bohatí, zatímco nebohý autor spíše ostrouhá...
   
• 27. duben - Mezinárodní den smutku: Můj ty smutku... (nemůže psát, protože si právě na hlavu dává mokrý hadr a významně povytahuje obočí)
   
• 30. duben - pálení čarodějnic a stavění májek: No, konečně něco opravdu zásadního! Tak nezapomeňte, přátelé - vezměte děcka a hurá ven se důkladně vyřádit!

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Pedonský podpůrný fond a jeho stav

Pro čtenáře, kteří neví, jak to na Pedonii chodí, připomenu, že Pedonský podpůrný fond je určen pro drobné dárky těm soukmenovcům, kteří jsou omezeni na svobodě. Smyslem je potěšit je na duchu, ukázat jim, že i když se provinili vůči zákonu, stále jsou v našich očích lidmi a kamarády. Tím v žádném případě nedáváme najevo, že snad souhlasíme s případnými neblahými skutky, ale pouze projevujeme lidskost a soucit.

Stav k 1.3.2022	15 000,- Kč
Stav k 31.3.2022	15 000,- Kč
Rozdíl	0,- Kč

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Náš web a dění na něm

Měsíc březen se pro mne vyznačoval ještě vyšší pracovní vytížeností, než je tomu za jiných, i tak značně prací zavalených měsíců. K běžným rutinám totiž přišlo programování speciálních výkazů týkajících se ukrajinských uprchlíků. Nezapomeňme, že jde také o měsíc s roční daňovou uzávěrkou. Přestože se stát v zavádění elektronizace posunuje, jde neustále o tempo závodního hlemýždě. Je pravda, že nyní mohu naimportovat, překontrolovat, doplnit daňové formuláře k tomu určenou webovou aplikací - a konečně - je podepsat bez nutnosti vlastnit nějaký certifikát či datovou schránku, ale stále přetrvává nutnost podávat vlastně ta přiznání k dani z příjmů jakoby natřikrát - jednou pro finanční úřad, jinak zase pro zdravotní pojišťovnu a ještě jinak pro správu sociálního zabezpečení. Jako kdyby si to stát nemohl z nejkomplexnějšího formuláře, totiž toho pro finanční úřad, zpracovat sám, protože všechny nástroje k tomu má, a mně pak poslal jen platební výměry. No nic...

Jak jsem předestřel, měl jsem co dělat, abych jakž takž zvládal, a tak jsem se soustředil hlavně na to, aby na Pedonii bylo přiměřeně příspěvků. Upřímně řečeno, nemohu říci, že by mě většina z vás v tomto úsilí zrovna dvakrát podpořila - asi 60% příspěvků uplynulého měsíce má moji signaturu. Abych to řekl z jiného úhlu pohledu: nemá valného smyslu na mne tlačit dotazy, kdy napíši pokračování svých memoárů či jiného vyhledávaného tématu, když je málo příspěvků ostatních. Paměti sepisuji tehdy, pokud je počet příspěvků k aktuálnímu dni aktuálního měsíce roven 3 x D + 3, kde písmeno D označuje číslo dne. Tedy pokud je třeba dvacátého, značí to, že musí být vloženo 63 příspěvků. Já si pak následující den vyhradím na díl do Střípků nebo do "Královských příběhů". Totiž na každý jeden takový díl spotřebuji celý svůj pracovní den, což je minimálně 10 hodin čistého času. Pokud je příspěvků málo, snažím se počet dorovnat vkládáním materiálu, který mi zabere méně času. V březnu ovšem ani toto nestačilo a zaostali jsme docela výrazně za rozumným průměrem...

Rád bych uskutečnil některé předpřipravené změny na fóru, ale opět se vracím k tomu, co jsem napsal v prvním odstavečku tohoto bodu proslovu. Nedostává se mi zoufale času. Na druhé straně na tom vydělávají někteří naši "spolucestující". Tedy lidé, kteří se sice zaregistrovali, ale dál již žádnou smysluplnou aktivitu nepředvedli. V pravidlech máme napsáno, že nováček se do týdne od registrace představí v neveřejném tématu ZÁPISY NOVÁČKŮ - Proč jsem přišel, jinak mu bude účet zablokován. No a jelikož na nějaké blokování nyní nemám čas, tak se nám tu poflakují tací, co by tu snad chtěli být, ale jaksi "bezkontaktně" - takoví anonymové s nickem (a přístupem k příspěvkům).

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Milí pedonští přátelé, ale i vy, čtenáři tohoto proslovu, kteří jste si k nám dosud cestu nenalezli, přeji vám krásný a pohodový duben. Pokud je hezky, vyrazte ven do přírody, nejlépe s holčičkami, pozorujte jarní dění, pro které mějte oči i mysl otevřenou. Nezapomeňte však, že Pedonia je tu pro vás, a to za každého počasí. Tak tvořte, pište či kreslete, čtěte, lajkujte a dejte o sobě vědět. Pedonia je vždy na vaší straně...

Asce
Kancléř Pedonie

[Asce]

 
Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci!

Obsah tohoto proslovu:

• Tradice, zvyky a oslavy prvního května
• Pedonský podpůrný fond a jeho stav
• Náš web a dění na něm

Tradice, zvyky a oslavy prvního května

Dnešního dne začíná měsíc, který jistě nejen já vnímám jako jeden z nejkrásnějších v celém roce. Pokud se totiž květen vydaří, je radost pobývat v přírodě, pozorovat rozpuk jara, vznik nového života, kdy se například původně nevzhledná krajnice cesty poznenáhlu rozzáří sluníčky podbělu a bláto o kousek dál, tam kde je více vlhko, a pravda i trochu později, zlatem blatouchů. Pokud máme tu možnost, vezmeme s sebou každou dívenku, která by jinak byla zalezlá doma, protože není nic lepšího než se v čerstvém jarním ovzduší vespolek venku pořádně vyblbnout. Neopomeneme ale dát takovým procházkám i naučný podtón, to když přiměřeným způsobem zavádíme řeč na téma "co nám to tu roste, co nám to tu kvete".

Lidovou tradicí je stavění májky. Pravda, u toho se více pohybují spíše dospěláci, ale v některých dědinách se k tomuto zvyku pojí i různá místní vylepšení, kde se mohou zapojit i děcka. Májka je relativně vysoký štíhlý kmen, odkorněný a ohlazený, u nás obvykle smrkový. Na vrcholu májky bývá zelený věnec zdobený pentlemi – důležité je zastoupení červené barvy coby symbolu krve čili života a zelené coby symbolu vitality. Večer se u májky zapálí oheň, tančí se, zpívá a raduje se ze života. S alkoholem se to nesmí přehánět, protože pokud by se družina jaksi "společensky unavila", mohlo by se stát, že by májku ukradli zvědi ze sousední vsi. Za největší ostudu se pak považuje to, když je májka cizáky nejen pokácena, ale i rozřezána na metrová polena a ta srovnána do úhledné hranice…

Dříve se též praktikoval zvyk stavět malou májku před obydlím dívky, na kterou si chlapec myslel a chtěl jí takto vyznat lásku. Jinde se taková májka stavěla až tehdy, kdy už dívka přízeň chlapce vyslyšela. Ať tak či tak, obvykle z májky před svým stavením rodiče dívky přílišnou radost nemívali – ale vždyť ta naše Mařenka je přeci ještě dítě, a navíc jsme si mysleli, že bychom ji provdali za starého Vávru, třeba by pak konečně souhlasil s připojením toho cípu pole u lesa k našemu políčku…

Za minulého režimu se stal První máj především komunistickým svátkem s povinnými průvody s transparenty a politickými hesly oslavujícími komunistickou stranu, Sovětský svaz a tzv. dělnickou třidu (což ve skutečnosti byla jakási virtuální představa, která měla ke skutečným lidem v montérkách hodně daleko). Pro mne byly z tohoto hlediska nejhorší ty První máje, kdy jsem jako učitel musel dozorovat své svěřence čili žáky učiliště. Problém byl zejména v tom, že průvody byly dlouhatánské, takže na seřadišti se muselo dlouho čekat, než na nás přišla řada, a mládež pubertálního a postpubertálního věku měla opravdu jiné zájmy než provolávání slávy komukoliv a čemukoliv. Nekázeň ve vlastním průvodu by však pro mne, jakožto zodpovědného za dozor svých oveček, mohla být brána jako politická provokace s následnými nedozírnými nepříjemnostmi a dopady do života včetně profesní kariéry. Naštěstí tato doba je již dávno pryč…

Dnes si spíš první květen připomínáme jako den lásky. Polibek pod rozkvetlou třešní nebo jiným ovocným stromem je krásný rituál, díky kterému prý láska páru neustane. Tak toto v mém případě, kdy jsem starý, a hlavně léta šťastně rozvedený, je již jen krásnou, leč dávnou vzpomínkou. Ale některý rok se přeci jen poštěstí i mně – byť už nejde o polibek ztvrzující partnerský vztah, ale jen radost, že mám za kamarádku hezké mladé děvče, jak uvidíme na příkladu popsaném v následujícím odstavečku.

První máj předminulého roku poblíž místa Ascem zvaného Na třetí sosnové barikádě, kdesi v Severních horách. Trmácel jsem se do toho krpálu obtěžkán motorovou pilou, sekyrou, termoskou s čajem a dalšími nezbytnými pomůckami dřevorubce. Současně jsem měl v ruce mobil, kterým jsem fotil, ale hlavně komunikoval s mladou krásnou kamarádkou – to abych jí pod kvetoucí planou třešní, která bůhví proč vyrostla uprostřed lesa, mohl dát alespoň virtuální polibek. Ale nevím, zda je toto jako splnění tradice též možno počítat…


© Asce z webu asceroute.com
Přátelé, vyrazme do probouzející se přírody a těšme se z jarních dnů plných voňavých rozkvetlých stromů, květin a stále teplejšího počasí. Nejlépe ne sami. A nejen na Prvního máje, ale po celý květen, celé jaro a vlastně i celý rok!

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Pedonský podpůrný fond a jeho stav

Pro čtenáře, kteří neví, jak to na Pedonii chodí, zopakuji, že Pedonský podpůrný fond je určen pro drobné dárky těm soukmenovcům, kteří jsou omezeni na svobodě. Smyslem je potěšit je na duchu, ukázat jim, že i když se provinili vůči zákonu, stále jsou v našich očích lidmi a kamarády. Tím v žádném případě nedáváme najevo, že snad souhlasíme s případnými neblahými skutky, ale pouze projevujeme lidskost a soucit.

Stav k 1.4.2022	15 000,- Kč
Stav k 30.4.2022	15 000,- Kč
Rozdíl	0,- Kč

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Náš web a dění na něm

Březen je pro mne obdobím, kdy musím napnout velké úsilí k tomu, abych správně spočetl, zaplatil a předepsaným způsobem státu zdokumentoval daně, které se váží k předchozímu roku, tedy daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. A v dubnu na to hned navazuje uzávěrka DPH za první kvartál roku letošního. Mám to tedy již konečně za sebou. Rád bych věřil, že správně, protože jinak by to pro mne coby tvůrce účetního software byla velká ostuda. Z tohoto titulu nebylo možno očekávat, že se na fóru budou dít nějaké převratné změny. A vskutku se neděly. Pokračoval jsem v drobných opravách příspěvků, ze kterých "zmizely" fotografie, ukládání vašich obrazových souborů na pedonské úložiště, opět jsem šel příkladem a přidal řadu příspěvků, abyste měli na co koukat, co číst a nad čím se zamýšlet. Za uplynulý měsíc bych chtěl za některé ostatní vyzdvihnout moderátora Neptuna, který mě v tomto úsilí podpořil nejvíce. Rád bych věřil tomu, že se v květnu více rozepíší i ti z vás, kteří si pro samou jinou práci čas na své soukmenovce v dubnu neudělali.

Já se snad konečně aspoň částečně zaměřím na některé své resty. Mrzí mě, že jsem se nedostal k dalšímu pokračování Střípků, a to ponejvíce proto, že nyní se v nich rozbíhá děj další mé životní etapy. Což značí, že by jej to chtělo podat co nejméně přerušovaně. Laskavému čtenáři připomínám, že kromě časového zaneprázdnění je tu i ta okolnost, že na popisované období nemám zdaleka jen pozitivní vzpomínky, spíše právě naopak, proto tu je při sepisování i jistý blok. Tak uvidíme. Na druhou stranu jsem psal do svého tématu Hemžení lidiček Asceho očima – zde jde o bezprostřední zachycení toho, co se okolo mne děje, a navíc jsou tyto příběhy kratší. Tudíž jednodušší a méně časově náročné pro vložení.

Velmi zajímavé a poučné je rozuzlení Leonidova životního příběhu. Rozhodně jej, a popřípadě i následnou diskuzi, doporučuji přečíst každému, kdo tak dosud neučinil. Příběh bych sám pro sebe nazval "Jak hamižná žena na úkor pedofila k novému kožichu přijít chtěla". Povídání je to nadmíru zajímavé a poučné a ukazuje, že naše státní mašinerie disponuje nejen lidmi, kteří po stránce odbornosti, moudrosti a morálních kvalit zastávají své pozice naprosto oprávněně a ve prospěch společnosti, tak na druhé straně i lidmi hloupými, nikoliv nestrannými, kteří na svou pozici absolutně nestačí. No však si celé téma pročtěte sami…

A když už budete o pedofilii číst, nezapomeňte to vzít i z odbornějšího soudku čili zabrousit do odborných statí z pera Neptunova, třeba zde. Ale samozřejmě tu za uplynulý měsíc máme mnohem více příspěvků, a já za ně na tomto místě děkuji jejich autorům. A také za obrázky pro hezké snění…

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Na závěr zopakuji slova z úvodního odstavce: Přátelé, vyrazme do probouzející se přírody a těšme se z jarních dnů plných voňavých rozkvetlých stromů, květin a stále teplejšího počasí. Nejlépe ne sami. A nejen na Prvního máje, ale po celý květen, celé jaro a vlastně i celý rok!

A pokud to zrovna dnes, zítra či jiný den nevyjde, nezapomeňte, že tu máte svou Pedonii – web, který je na vaší straně.

Asce
Kancléř Pedonie

[Asce]

 
Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci!

Obsah tohoto proslovu:

• Co zajímavého říci o červnu?
• Pedonský podpůrný fond a jeho stav
• Náš web a dění na něm

Co zajímavého říci o červnu?

Když jsem odstavec nadepsal otázkou, budu otázkami pokračovat: Tak jak jste strávili svátek dětí? Byli jste někde s dětmi? Jak se vám den vydařil? Svěříte se nám ostatním?

A nyní výběr zajímavostí o právě započatém měsíci, tak, jak mi zrovna přicházejí na mysl…

Svatý Medard, patron všeho počasí

Svatým, k němuž i nevěřící lidé upínají své prosby, je Medard – významný patron počasí. Jeho svátek, osmý červen, totiž vychází na období, které má pro sklizeň zásadní význam. Podobně jako v květnu na „zmrzlé muže“ přichází do Evropy chladný a vlhký oceánský vzduch přinášející dlouhé a nezřídka i prudké deště. Ty mohou natropit spoustu škody – povodně, zničení zasetých plodin, znehodnocení dosoušeného sena apod. Lidé věřili, že francký biskup svatý Medard, který žil na přelomu 5. a 6. století a byl známý dobrotou a péčí o chudé, je může před deštěm ochránit. Tradovalo se totiž, že když byl malý chlapec a v polích jej zastihla bouře, objevil se na obloze orel, který jej svými širokými křídly před nečasem ochránil.

Dny připomínající důležitost rodiny

Sečení sena kosou v dřívějších dobách mělo také významnou socializační funkci a utužovalo vztahy mezi lidmi nejen v rodině. I důležitost rodinných vazeb červen v tomto směru připomíná a my si ji můžeme připomenout hned jeho prvním dnem. Prvního června se slaví Mezinárodní den dětí. Ačkoliv se svátek oficiálně slaví až od roku 1950, návrhy na jeho zavedení byly vzneseny o mnoho let dříve, již v roce 1925. Podnětem k tomu se staly četné válečné křivdy, jejichž oběťmi se často stávají právě nevinné děti. Po Dni dětí přichází potom na třetí červnovou neděli Den otců. První neoficiální oslava proběhla v Americe již v roce 1910 a uspořádala ji jistá žena, která chtěla otci poděkovat za to, jak se o ní a její sourozence po smrti maminky postaral. Oficiálně se svátek slaví od roku 1966.

Letní slunovrat

S koncem června souvisí magická noc z 20. nebo z 21. června, kdy nastává letní slunovrat, tedy chvíle, kdy je den nejdelší a noc nejkratší. Od tohoto okamžiku začíná dnům času ubývat a nocím naopak přibývat. Proto předkové chtěli Slunci dodat sílu: zapalovali ohně a aby se očistili od všeho zlého a dodali odvahu, odhodlání či energii i sobě, přeskakovali je. Popel z těchto ohňů druhý den rozhazovali po polích, aby si zajistili dobrou úrodu.

Svatojánská noc

Kouzelnou moc má údajně i noc z 23. na 24. června. Říká se jí Svatojánská, protože je pojmenovaná podle křesťanského proroka a mučedníka svatého Jana Křtitele, který se 24. června v 1. století narodil. Je výrazem boje katolické církve s pohanskými rituály a zvyklostmi. Církev chtěla oslavy slunovratu vymýtit, později je však přijala a změnila název právě na Svatojánskou noc. Podobně jako o slunovratu se zapalovaly ohně, navíc se věřilo, že se v tuto noc otevírají skrýše plné pokladů a že bylinky natrhané v této době mají čarovnou moc.


© Asce z webu asceroute.com
Těžko v našich zeměpisných šířkách najdeme měsíc, kdy můžeme v přírodě jedním mrknutím oka spatřit tolik odstínů zelené. Pravda, nevím, jestli jich je padesát, jako u propíranější šedi, ale zato vím, že bychom měli popadnout holčičky a vyrazit ven za objevy. A když nejsou k mání holčičky, vyrazme za krásami pozdního jara třeba i sami. Doma nechme starosti všedních dnů a pusťme se do poznávání divů přírody…

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Pedonský podpůrný fond a jeho stav

Pro čtenáře, kteří neví, jak to na Pedonii chodí, zopakuji, že Pedonský podpůrný fond je určen pro drobné dárky těm soukmenovcům, kteří jsou omezeni na svobodě. Smyslem je potěšit je na duchu, ukázat jim, že i když se provinili vůči zákonu, stále jsou v našich očích lidmi a kamarády. Tím v žádném případě nedáváme najevo, že snad souhlasíme s případnými neblahými skutky, ale pouze projevujeme lidskost a soucit.

Stav k 1.5.2022	15 000,- Kč
Stav k 31.5.2022	15 000,- Kč
Rozdíl	0,- Kč

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Náš web a dění na něm

Nevím, jak se to stalo, ale čím více se prohlubují aktuální problémy každodenního žití – a bohužel, musíme očekávat, že postupně bude ještě velmi výrazně hůře – tím více mi přibývá práce. Opět jsem si to nějak špatně naplánoval, protože s přibývající prací nestoupají moje příjmy, ba naopak, reálně „díky“ inflaci ještě znatelně klesají. Tím chci říci, že i když se věnuji Pedonii co mi síly stačí, tak to je právě to, co mi dochází. Pravděpodobně se ovšem toto netýká zdaleka jen mé osoby, protože od vícero z vás dostávám postesky, že jste přetíženi tím, co vše musíte nyní zvládat. Chápu to. Na druhé straně, pokud má na fóru být nějaký minimální počet příspěvků – bez příspěvků nemá žádné fórum smysl – pak mně dává o to větší práci na toto minimum vaši aktivitu dorovnávat. Současně musím mít opravdu široký záběr, abych každého aspoň něčím zaujal, a to také není úplně jednoduché. Někdy se mi to nejspíš ani nedaří. Zvažuji proto, jestli by nebylo lepší provozovat Pedonii jen třeba ob měsíc. Každý by si mohl během odstávky v klidu něco pro ostatní připravit… Mám však obavu, že už bych pak po první takové odstávce Pedonii nezapnul. Ono by se mi totiž uvolnilo tolik času na mé koníčky, že bych sotva hledal motivaci k návratu na galeje. Obzvlášť, když mi někdo při mém vytížení napíše, že mi nebude dávat poděkování ani za to, co by se mu třeba i líbilo, protože přeci nebude rolovat na začátek příspěvku k příslušné ikonce. Ano, opravdu dřina, chápu… Další výtečník mi řekne, že nic jiného, než jedno téma ho pro čtení nezajímá a na vlastní tvorbu nemá čas. OK, ale proč bych já v takovém případě měl mít čas na něj?

V uplynulém měsíci jsem opravil několik menších témat s vypadanými obrázky. Připravil jsem si drobné vylepšení hlavní stránky fóra, ale na implementaci mi již nezbyl čas. Ono ale nejde o nic převratného, a jistě se nenajde nikdo, kdo by řekl „no, konečně“. Tudíž není kam spěchat. Samozřejmě, že všechny rutinní záležitosti okolo webu byly řádně zajištěny a provedeny, všechny vaše obrázky převedeny na naše úložiště a otestována jejich přístupnost, zálohy prováděny přesně dle harmonogramu… Trochu se něco dělo okolo nativních pedonských domén, ale to se v hromadě jiného času věnovanému fóru doslova ztratilo…

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Milí pedonští spoluobčané, návštěvníci, příznivci fóra, nechť se vám červen vydaří. Užívejte si hezkých dní, ale i v případě, že to Medard se svou kápí přežene až na legendárních 40 dnů, nezoufejte. Každý den může mít něco do sebe, záleží jen na tom, jakým si jej sami uděláme. A ještě lépe, jakým jej uděláme pro druhé. Ostatně bez těch dnů horších by nebylo ani těch lepších, neboť by chybělo porovnání, ale i třeba touha něco změnit, někam se posunout. Při onom rozjímání nezapomeňte, že tu ještě stále máte Pedonii, web, který je na vaší straně.

Asce
Kancléř Pedonie

[Asce]

 
Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci!

Obsah tohoto proslovu:

• Červencová červenání
• Pedonský podpůrný fond a jeho stav
• Náš web a dění na něm

Červencová červenání

Laskavého čtenáře nebudu unavovat vyprávěním příběhů okolo tak profláknutých svátků, jaké nás hned z kraje měsíce podarují dvěma, a ještě k tomu po sobě jdoucími dny volna. Jenom za to našim předkům, se kterými jsme v jejich době nezacházeli zrovna v rukavičkách, z celého srdce poděkuji. Místo citací z obsažných memoárů připomínku významných červencových dnů pojmu nějak jako kdybychom byli klub přátel slavení. Totiž zdá se mi, že svůj svátek již má kdejaká… ehm… věc. Na druhou stranu, příležitostí k tomu, abychom hodili starosti všedních dnů – a že jich je aktuálně přehršel – za hlavu, a trochu se uvolnili, není nikdy dost. A jako vždy, i tentokrát navrhuji, abychom slavili střídmě, aktivním pohybem, tedy při vypnutém počítači, a pokud to lze, tak se o ono duševní uvolňování s někým podělili. Máme-li možnost, popadněme dívenky a dívky všech věkových kategorií a hurá s nimi do přírody. Poukazujme na bujení života v jeho plné síle, tak jak odpovídá měsíci, ve kterém se nacházíme, a poučujme sebe i děcka co, kdy, kde, jak… No pravda, u toho „jak“, bych ale vzhledem k úchylce, která nás pojí k tomuto webu, raději našlapoval jako myška u spící kočky…

Již dávno je zvykem, že pokud nemohu slavit svátek aktuálního dne, slavím jej tehdy, kdy se mi to hodí lépe. Je to praktické – o nic se nepřijde, a přitom kvůli slavení nemusím zameškat nepřesunutelné povinnosti či vzato z jiného úhlu pohledu, lámat nějaký ten rekord. Třeba pokud zrovna na 10. července bude hlášeno prudké ochlazení s přívalovými dešti a krupobitím, bude lepší aktivní oslavu „Evropského dne koupání v řekách“ termínově poněkud posunout.

Na tomto místě bych chtěl na všechny z vás apelovat, abyste nezapomněli na gratulace, jakož i četné dary mojí maličkosti dne 29.7.2022, neboť jde o „Mezinárodní den systémového administrátora“.

Některého dne můžeme slavit i více svátků najednou. Někdy proto, že tak v kalendáři vychází, jindy proto, že jsme si to sami tak naplánovali. Na tomto místě bych si však dovolil varovat před některými kombinacemi, zejména při aktivních oslavách, které by nemusely dopadnout úplně dobře. Například takový „Mezinárodní den objetí zdarma“ (5. červenec) v kombinaci s „Mezinárodním dnem tygrů“ (29. červenec) se mi takovou ne právě optimální kombinací jeví. Členská základna Pedonie si pak také jistě pohlídá pro nás za jistých okolností nevhodnou trojkombinaci již zmíněného „Mezinárodního dne objetí zdarma“, „Světového dne polibku“ (6. červenec) a „Mezinárodního dne populace“ (11. červenec).

Tak, přátelé, ať se vám oslavy vydaří…

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Pedonský podpůrný fond a jeho stav

Pro čtenáře, kteří neví, jak to na Pedonii chodí, zopakuji, že Pedonský podpůrný fond je určen pro drobné dárky těm soukmenovcům, kteří jsou omezeni na svobodě. Smyslem je potěšit je na duchu, ukázat jim, že i když se provinili vůči zákonu, stále jsou v našich očích lidmi a kamarády. Tím v žádném případě nedáváme najevo, že snad souhlasíme s případnými neblahými skutky, ale pouze projevujeme lidskost a soucit.

Stav k 31.5.2022	15 000,- Kč
Stav k 30.6.2022	15 000,- Kč
Rozdíl	0,- Kč

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Náš web a dění na něm

Bohužel již nedokáži ignorovat své bolestivé stavy plynoucí ze stáří, a tak si mohu dovolit vysedávat u počítače výrazně méně času, než tomu bylo ještě donedávna. Zcela v protikladu k těmto mým možnostem je to, co zapříčiňují důsledky – a dlužno dodat, že stojíme teprve na počátku – hospodářských problémů našeho civilizačního okruhu. Nemá smysl na tomto místě rozebírat, kdo za to může víc, zda naprosto neprozíravá politika našich vyvolených, nekompetentní organizace, od nichž se ale naopak očekává vysoká kompetence a jakou je třeba WHO, děsně rychle se množící trpajzlíci, nebo nějaké bratrstvo kočičí pracky. Zkrátka na stejné peníze nyní musím pracovat výrazně více. Zákazníci mají hluboko do kapsy, a já si tak mohu vybrat mezi a) „dej mi za běžnou práci běžné peníze“, na což ovšem protistrana již nemá, takže si hodím nohy na stůl a budu k tomu poslouchat kručení ve svém žaludku, nebo b) „dej mi aspoň co můžeš, a já udělám, co je potřeba, abys zůstal v provozu“. Možnost b) je správně… Když to shrnu, tak mé možnosti práce u PC se snížily, práce navýšila, ale celkové výdělky za ni zůstaly konstantní. Odnáší to naše fórum. Přes maximální úsilí, které mu věnuji, již nejsem schopen dodávat tolik příspěvků, jako jsem činil dosud. Tak snad se pokusíte mé výpadky nahradit vy ostatní. Statistiky měsíce června 2022 jsou ale tristní…

Na druhou stranu – a pro jistotu – rovnou dodávám, že fórum je plně zajištěno jak ve svém chodu, tedy po technické stránce, tak po stránce finanční.

Dovolím si v této souvislosti upozornit ty členy Pedonie, kteří si neplní své povinnosti, že toto hodlám již řešit. Jde o jednoduchá technická opatření, nesrovnatelně rychlejší, než je sepsání příspěvku, proto mi to potíže činit nebude. Zde vyzývám hlavně některé členy skupiny Noví členové fóra, aby dodali svůj příspěvek do tématu ZÁPISY NOVÁČKŮ - Proč jsem přišel, jinak budu nucen odpovídající účty deaktivovat. To je plně dle pravidel, a u některých jsem tak měl učinit již výrazně dříve...

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Ale pryč s chmurami a nějakými sankčními opatřeními. Je tu červenec, jeden z těch měsíců, kdy můžeme obdivovat krásu dívek nejvíce, jak je reálno, vhodno a povoleno. Tak honem ven a rozdávejme úsměvy i dobrou náladu, protože nám bude opláceno stejnou mincí. Že je zrovna venku hnusně, všichni se škaredí a bydlíte v domově důchodců, ve kterém právě vyhlásili karanténu? Hm, tak to je jistě nemilé, ale nezapomeňte, že i tak tu máte Pedonii, web, který je vždy na vaší straně.

Asce
Kancléř Pedonie

[Asce]

 
Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci!

Obsah tohoto proslovu:

• Nevážné krásné srpnové poledne
• Pedonský podpůrný fond a jeho stav
• Náš web a dění na něm

Nevážné krásné srpnové poledne

Dnešní krátký proslov uvedu obrázkem Maxe Švabinského s názvem Srpnové poledne:

Zdroj: galerie-narodni.cz
Při této příležitosti malinko odbočím, to abych vzpomněl jiného díla, a sice obrazu Luna hledající konvalinky od Jana Zrzavého. Čtenáři mých memoárů si možná vzpomenou, že milá Luna mi poněkud zkomplikovala život. Mladá žena, kterou jsem si tehdy na základě inzerátu hodlal namluvit, na výstavě, kam jsem ji za účelem našeho seznámení pozval, při pohledu na ni konstatovala, že na takový hnus se dívat nebude. A prý jelikož tím pádem pochopila, jak rozdílné máme vnímání světa, je jasné, že bychom si jako partneři nemohli rozumět. Sbohem a šáteček… Vzpomínám tuto příhodu proto, že při psaní textu jsem si uvědomil, že oba obrazy jsem ponejprve poznal coby poštovní známky. Kdysi jsem se filatelii hodně věnoval, a tak mi poměrně velké známky na téma díla našich mistrů samozřejmě nemohly uniknout. Často jsem se při listování albem u těchto kousků na dlouhé minuty zastavoval, přemýšlel a snil. Nu, aspoň že dívka držící v srpnu srp, mi žádné větší nepříjemnosti nezpůsobila. Pokud ovšem nepočítám své hodiny promarněné marnou interpretací díla, neboť autor do jeho architektury umístil – alespoň podle mne – četné hádanky, ba snad i pošetilosti. Posuďte ostatně se mnou.

Stará tetička ze Střípků mi vyprávěla, že ač ona i celá její širší rodina byla desítky let pronásledována komunisty, kteří jim kromě jiného zabavili i těch pár políček, jež tak tak postačovala k jejich obživě, tak právě za tento jediný čin, byť šlo vlastně o krádež, je ráda. Kolikrát prý se stávalo, že v létě přišly průtrže mračen, kroupy či jiné živly, obilí polehalo, a ona již v dětském věku, společně s ostatními, po kolenou, nezřídka v mokru, se do úmoru oháněla srpem. Byla to neskutečná dřina, která neušetřila nikoho. Když komunisté pozemky zabavili, samozřejmě i mnoha ostatním lidem, a provedli jejich zcelení, mladá tetička se odešla živit do města. I když to zejména zkraje nebylo finančně lehké, vystudovala, naučila se německy, anglicky a latinsky, též profesionálně psát na psacím stroji, takže přes její „politickou nespolehlivost“ si ji vyžádali na jisté prestižní vysoké škole. Zde se dobře uchytila a dělala společensky oceňovanou a slušně honorovanou práci. Dost jiná kariéra oproti tomu býti selkou na malém venkovském hospodářstvíčku. Jenže na obraze od Maxe vidíme tu děvčici se srpem v rozpoložení, jako by nic zábavnějšího než celodenní mávání rukama proti odporu obilných klasů, až k pořízení karpálního tunelu, ani neexistovalo… Hm…

Když se dívám na krásné poprsí vyobrazené děvčice, dedukuji, že jde o svobodnou dívku. Děti se dříve kojily dlouho, a marná sláva, tato bohulibá činnost se na ženských vnadách projevuje nebohulibě. Jelikož Max nezobrazil nějakou ségru Venuše Moravanské, a dále s přihlédnutím k tomu, že takto pěkná děvčice by na zředěný roztok kyseliny octové nezůstala dlouho, je dost dobře možné, že jde spíše o starší dorostenku nežli o mladší dospělačku. A nyní ta trýznivá otázka dívčího klína. Spatřujeme jej díky nezodpovědnému chování sukně, jež však logicky plyne z nespoutaného hopsání našeho kůzlátka. Pro jistotu jsem použil středního rodu, neboť napsal-li bych: „…hopsání naší kozičky,“ mohl bych býti peskován drahým čtenářstvem, že jednak nikoliv „naší“, ale „její“, a pak také to chybně použité jednotné číslo, že… Ale zpět ke klínu. Jde-li o dorostenku, máme tu kolosální problém – dnes se nesmí ani naznačovat! Naznačíš, a ruka zákona, nemajíc nic lepšího na práci, neb opravdu podstatné národohospodářské kauzy jí mezi prsty jaksi unikají do ztracena, dopadne na tvou tvář. Plesk! A to tě ještě rozmázne Blesk. Jenže Maxík naznačil. Hodně naznačil. Vidíme pod sukni, vidíme kousek čárky. Kouzelný kousek té kouzelné štěrbinky, pro niž se odjakživa nejeden puberťák, mladík, ba i stařík dopouští těch nejbláhovějších bláhovostí nad které již nic bláhovějšího není. Jenže starší dorostenka před více než sto lety a čárka bez pořádného porostu? Naprosto vyloučeno! V našich zemích se ženy začaly vyholovat až v průběhu devadesátých let. Hm, nezvěčnil ve skutečnosti malíř někoho úplně jiného, tak říkajíc nám preferenčně velice velice blízkého, aby se pak sám ze sebe vyděsil a zakamufloval to „tam nahoře“??

Ostré slunce ozařující scénu zpoza okrajů bouřkových hradů, při troše fantazie za horskou travnatou louku zaměnitelné políčko, kdy obilné klásky nahradíme stvoly příbuzných trav a doprovodné vlčí máky za rdesno, třezalku, pryskyřník, šťovík a jiné byliny a jsem – aspoň myšlenkově – opět v mém mládí. Tato scenérie by pak mohla býti radostným dováděním mé lásky Alenky, byť, pravda, z bezpečnostních důvodů bychom vypustili ten srp. Dováděním na naší velké zahradě, která se část mého mládí sekala jen málo či vůbec, takže tou pravou nefalšovanou horskou loukou byla…

Zkrátka, léto budiž pochváleno! A vy, laskaví čtenáři, neváhejte, vypněte svou elektroniku a vyrazte také do přírody. Je tam krásně, i když zrovna nenarazíte na rozdováděnou dorostenku nahoře bez. Máte-li tu možnost, na toulky vezměte dívenky a vylepšete si den tím, že je budete učit, co zajímavého v horkém srpnu můžeme v naší přírodě spatřit…

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Pedonský podpůrný fond a jeho stav

Pro čtenáře, kteří neví, jak to na Pedonii chodí, zopakuji, že Pedonský podpůrný fond je určen pro drobné dárky těm soukmenovcům, kteří jsou omezeni na svobodě. Smyslem je potěšit je na duchu, ukázat jim, že i když se provinili vůči zákonu, stále jsou v našich očích lidmi a kamarády. Tím v žádném případě nedáváme najevo, že snad souhlasíme s případnými neblahými skutky, ale pouze projevujeme lidskost a soucit.

Stav k 30.6.2022	15 000,- Kč
Stav k 31.7.2022	15 000,- Kč
Rozdíl	0,- Kč

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Náš web a dění na něm

V tomto odstavečku budu velmi stručný, protože se vše dá vyjádřit jednoduchým haškovským „mírným pokrokem v mezích zákona“. Pracovní zaneprázdnění, jakož i obligátní potíže se starým pohybovým aparátem (např. moje kostra je tak stará, že pamatuje i mé mládí), mě brzdí ve větším rozletu. Tentokrát ale rád konstatuji, že byť jsem se v publikování nemohl činit tolik jako dříve, mé nyní skromnější možnosti jste vy ostatní svojí prací doplnili. Děkuji. S přihlédnutím k tomu, že jsme malé fórum, se dá říci, že se v červenci bylo na co koukat i co číst, objevily se i nějaké miniankety pro zábavu… Oproti propadáku měsíce června opravdu příjemná duševní vzpruha. Tak teď by to chtělo již jen neusnout na bobkovém listu – totiž jak se říká: kdo má bobky, potkal v lese zajíčka. No, možná se to říká malinko jinak, ale však vy mi rozumíte…

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Milí Pedoňané, vážení čtenáři, ať se vám měsíc srpen vydaří podle vašich představ. No dobře, až tak moc tedy ne, protože bych se tu rád s vámi potkával i nadále. Svobodná říše Pedonia je na straně všech, kteří o věcech přemýšlí, o své myšlenky se chtějí podělit, nebo aspoň pobýt v kolektivu sobě rovných. Tak přijďte, něco písněte, pokoukejte, občas třeba něco lajkněte, zkrátka žijte Pedonií…

Asce
Kancléř Pedonie

[Asce]

 
Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci!

Obsah tohoto proslovu:

• Hola, škola volá…
• Pedonský podpůrný fond a jeho stav
• Náš web a dění na něm

Hola hola, škola volá…

Tak a je to tady zase. Ruch, z něhož dýchá očekávání věcí příštích, radost ze shledání, tužba podělit se o prázdninová dobrodružství s kamarády, ruch plný barev, nezřídka i květin pro paní učitelky, prosycený hlaholem početných dětských hlásků… Ach, jak těm školákům závidím. Nezbývá mi než jen pozorovat ten chaos, z něhož však posléze vyvstane řád nastolený školním zvonkem. Je to již dávno, co jsem já sám byl žáčkem, který se prvního září těšil na nové učebnice chemie a fyziky, protože toto byly předměty, které jsem doslova miloval. Nutno ale také připomenout mé vrásky na čele z očekávání, čím mě pro změnu oblaží knihy psané azbukou – k těm jsem měl vztah pramalý. Dokonce i když jsem již byl o řadu let starší, mělo pro mne datum prvního září zvláštní kouzlo. To, když jsem coby učitel onen výše popsaný ruch vnímal jaksi z druhé strany a v duchu přemítal, co všechno z učebnic chemie a fyziky s láskou svým svěřencům předám, ale i je litoval, neboť na rozdíl ode mne, je učebnice s azbukou ještě neopustily…

Mnoho věcí se od vzpomínaných časů změnilo. Žijeme v jiném společenském zřízení, v takovém, které dává každému jedinci mnohem více příležitostí k seberealizaci. Na druhou stranu z toho plyne daň v podobě vyšších nároků na zacházení se svým vlastním životem. V posledních letech s nevolí pozoruji, jako kdyby se z těch možností, které zejména mladá generace má, některým lidem až zatočila hlava. Jak známo, každá rotace vyvolává odstředivou sílu a zde mi připadá, že díky té u jedinců, kteří si ten „šrumec“ doby nepohlídali, jaksi jejich zdravý selský rozum odletěl až… hm… třeba k záchodkům pro osmdesátero pohlaví… Ale třeba již dnešní prvňáčci budou z těch, kteří pochopí, že podstatné je nejen to, aby většina neutiskovala menšinu, ale i to, aby se to jaksi neobrátilo naruby. K tomu je třeba o věcech přemýšlet a nenechat se vtáhnout do manipulací rádoby módních hesel. To vyžaduje lidi nejen vzdělané, ale i sebevědomé a pracovité. Tak snad se to bude našemu školství dařit stále lépe a lépe…


Zdroj: ČT1, televizní noviny 25.08.2022

Co se nezměnilo ani do dnešních časů, jsou prvňáčci obtěžkaní aktovkami, za kterými jsou sotva vidět. Stále je mi záhadou, jak se objem oněch tašek může vejít do mnohem menšího objemu hlavičky nebohého žáčka. A to je jistě ještě mnoho učebnic a pracovních sešitů uloženo na jiných místech než v brašně… Možná v tom bude háček našeho školství – jestli ono samo zvládá vhodný výběrový a kompresní mechanismus… No, ale stejně, že to těm dívenkám sluší, co…

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Pedonský podpůrný fond a jeho stav

Pro čtenáře, kteří neví, jak to na Pedonii chodí, zopakuji, že Pedonský podpůrný fond je určen pro drobné dárky těm soukmenovcům, kteří jsou omezeni na svobodě. Smyslem je potěšit je na duchu, ukázat jim, že i když se provinili vůči zákonu, stále jsou v našich očích lidmi a kamarády. Tím v žádném případě nedáváme najevo, že snad souhlasíme s případnými neblahými skutky, ale pouze projevujeme lidskost a soucit.

Stav k 31.7.2022	15 000,- Kč
Stav k 31.8.2022	15 000,- Kč
Rozdíl	0,- Kč

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Náš web a dění na něm

Jako vždy připomínám, že jsme malé fórum, takže pokud napíši, že něčeho bylo hodně, je třeba to brát v tomto kontextu. Takže rovnou řeknu, že bylo hodně příspěvků, a že mám z toho velkou radost. A nejenom, že byl dobrý počet, ale hlavně hodně slušná kvalita. Rozhodně jsem se u nás nenudil. Super! Jen tak dál…

Srpen byl po delší době také měsícem povyšování z řad občanstva mezi vážené měšťany Říše. Novým měšťanům blahopřeji, nechť se jim s námi líbí i nadále a nechť mají stále chuť, čas a nápady, čím nás všechny obohacovat. Bohužel, tentýž srpen byl i měsícem odejmutí práv účastnit se dění na Pedonii těm uživatelům, kteří si neplnili povinnosti uložené jim pravidly čili byli zcela neaktivní.

Na základě doporučení členské základny jsem založil nové subfórum. Jmenuje se Měšťanská beseda, což implikuje hlavní smysl jeho existence – jde o místo určené zejména pro měšťany říše Pedonia (proto „měšťanská“), tedy nepřístupné nováčkům, a jednak zde mohou být zakládána nejrůznější témata (proto „beseda“). Podmínkou je, aby vkladatel uměl obhájit svůj názor na to, proč dané téma nemůže být součástí širšího fóra čili přístupné každému, kdo se k nám zaregistruje. Tím důvodem není to, že by snad mělo jít o nějaké právně závadné materiály, protože takové na Pedonii netrpíme. Přesto některé svěřování se, některý text, komentář či jiné dílo, vytržené z kontextu, do nějž jej zasadil vkladatel, a jenž by mimo Pedonii nemusel být respektován, by mohlo přecitlivělé jedince pohoršovat nebo posloužit k očernění našeho fóra. Nováčci při registraci dávají čestné prohlášení, jehož smyslem je to, aby si uvědomili, že na webu určeném převážně pro pedofily, se budou setkávat s vnímáním světa z pohledu pedofilů, a pokud je toto pohoršuje, neměli by registraci dokončit. Přesto nevíme, s jakými úmysly, kdo do Říše vstupuje. Pokud jedinec na fóru pracuje tak, že si zaslouží povýšení, dá se přeci jen lépe předpokládat, že své členství myslí vážně a je srozuměn s tím, kde je…

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Konec srpna a začátek září se poněkud ochladilo, na koupání to už moc nebylo. Nu, co se dá dělat. Místo v plavkách budeme teď dívky spíše potkávat ve slušivých školních šatech. Ale to je přeci také hezké. Nezapomeňme se proto usmívat. Zatímco dívky nás obohacují tím, že prostě jsou, my na oplátku vysíláme signál, že si toho považujeme, že se na nás mohou v případě potřeby obrátit, že jsme připraveni pomáhat a vůbec... A při tom všem občas jukněte na Pedonii, protože i na té je krásně, a i zde vás máme rádi. Jo a také můžete rovnou něco písnout, komentnout či aspoň lajknout.

Asce
Kancléř Pedonie

[Asce]

 
Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci!

Obsah tohoto proslovu:

• Začal uplakaný podzim
• Pedonský podpůrný fond a jeho stav
• Náš web a dění na něm

Prosím, věnujte tentokrát zvýšenou pozornost důležitým informacím v kapitolce „Náš web a dění na něm“.

Začal uplakaný podzim

Není divu, že je říjen uplakaný. Nikdy neusiloval o nějaké prvenství, vždyť být osmým měsícem v pořadí, není nikterak špatný výsledek. Ale tu máš čerte kropáč! Než se naděješ, tak i přes tvé jméno October, tedy osmý, tě nějaký diktátor klidně sešoupne až na pozici desátou. To by mě zajímalo, co mu Julie (July, červenec) a August (srpen) šoupli za úplatek. No, raději nebudu domýšlet, co ti dva spolu měli, že k tomu potřebovali být v nejteplejší části roku. Na druhé straně, kdo by v létě nechtěl setrvat pořád, nebo aspoň skoro pořád – totiž ještě ke mně nedorazil aktuální bestseler od naší přední političky „Čtyři svetry stačí, drahoušku,“ a tak mám stále obavy, jak nadcházející chladné období zvládnu.

Ale dosti chmur, i v tomto čase se najdou krásné dny. Že takový už dlouho nepamatujete? No dobře, dobře… tak ještě jednou, pravdivě, ne jak z veřejnoprávních médií: I v tomto čase se dá najít slušný půlden, kdy můžeme vyrazit do přírody. Pokud jdeme s dětmi, nezapomeneme zkontrolovat, zda jsou vybaveny pořádnou obuví a vhodnými svršky. Jako vždy se snažíme ukazovat a vysvětlovat, co okolo nás roste, někdy dokonce zcela nepatřičně i kvete – mne poblíž zobrazené dřeviny zaskočila nádherně kvetoucí pomněnka. Taková procházka má být nejen o důkladném vyblbnutí se, ale i o drobném poučení. Já rád, zejména menší děti, mystifikuji různě popletenými názvy, přičemž děcka mají za úkol přijít mým jinotajům na kloub. Samozřejmě, že hádanka nesmí být přespříliš složitá, aby děti mohly triumfovat. Prozkoumat níže vyobrazený strom může být pro děti také tou správnou výzvou. My se však připravme, až po takovém průzkumu své svěřence předáme jejich matkám, asi nebudeme úplně chváleni – kdo by také jásal nad hromadou od oblečení neoddělitelných plodů Svízele přítuly či nad totálně zabahněnými botami, neboť v cestě za poznáním se klikatil potůček sice malilinký, avšak s o to větším bažinatým okrajem…

Asceho Severní hory, Vrbmrk severohorský, foceno 1.10.2022 poblíž křižovatky lesních cest Hraniční a Jabloňová:


© Asce ze serveru asceroute.com
❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Pedonský podpůrný fond a jeho stav

Pro čtenáře, kteří neví, jak to na Pedonii chodí, zopakuji, že Pedonský podpůrný fond je určen pro drobné dárky těm soukmenovcům, kteří jsou omezeni na svobodě. Smyslem je potěšit je na duchu, ukázat jim, že i když se provinili vůči zákonu, stále jsou v našich očích lidmi a kamarády. Tím v žádném případě nedáváme najevo, že snad souhlasíme s případnými neblahými skutky, ale pouze projevujeme lidskost a soucit.

Stav k 31.8.2022	15 000,- Kč
Stav k 30.9.2022	15 000,- Kč
Rozdíl	0,- Kč

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Náš web a dění na něm

Vážení přátelé, vážení návštěvníci.

Dne 3.10.2022 v dopoledních hodinách proběhne na webhostingu, kde běží naše říše, zásadní upgrade podpůrných systémů. Je pravděpodobné, byť ne zcela jisté, že toto bude mít za následek nemožnost spustit naše fórum. První informace, pokud k tomuto skutečně dojde, je ta, že nejde o nějaký útok, vypnutí fóra hostingem či někým jiným apod. Za této situace mohou nastat dvě varianty: buď a) se podaří fórum rozběhnout jednoduchou rekonfigurací (pak by nejpozději po poledni mělo fórum opět být v provozu), nebo b) bude zapotřebí komplexního zásahu, který ale může zabrat i řadu dní či dokonce nebude v mých silách. V případě ad b) prosím sledujte, zda jsem na statické stránce pedo-gl.com zveřejnil nějakou novou informaci či instrukci.

Možnosti upgrade našeho fóra jsem zevrubně zkoumal. Bohužel, tvůrci jeho software se – dle mého názoru – nevydali tou nejšťastnější cestou. Za tu totiž považuji dlouhodobou stabilitu. Opět podle mého názoru, je totiž důležitý uživatelský obsah a daleko méně pak onen jeho obal. Tím nikterak nezlehčuji práci příslušných programátorů – je úžasná a já jim z celého srdce děkuji. Z toho, že novější verze není kompatibilní se starší, která zas ovšem není až tak stará, radost nemám. V našem případě jde o to, že pro novější verzi není dostupný náš vzhled, který ale ovlivňuje více věcí než jen to, jak co vypadá. Jeho náhradou se „rozsype“ plno příspěvků. Důsledné přepisování znaku ampersand novější verzí fóra jiným znakem v témže hovorovém významu (spojka „a“), ale s jiným významem programátorským, značí kolaps BBCode char, což by vedlo odhadem k „rozbití“ cca tisíce příspěvků. A tak dále, nebudu zde tapetovat technickými potížemi.

Pokud vše projde hladce, pak OK, ale upřímně řečeno, moc v to nedoufám. Pokud nastane zásadní problém a já nebudu schopen rozumným způsobem vše zase rozchodit – což bych ale výše uvedeným způsobem oznámil – pak bych vám všem chtěl co nejupřímněji poděkovat. Vážím si vaší práce a bylo mi s vámi hezky. Žiji v přesvědčení, že i vám Pedonia něco dala. Přinejmenším pocit, že tady jste vítáni a že Pedonia je web, který je vždy na vaší straně.

Asce
Kancléř Pedonie

[Asce]

 
Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci!

Obsah tohoto proslovu:

• Pár obyčejných slovíček
• Pedonský podpůrný fond a jeho stav
• Náš web a dění na něm

Pár obyčejných slovíček

Z mého pohledu nejvýznačnějším svátkem listopadu je hned jeho druhý den. Smysl snadno odvodíme z názvu, který zní Vzpomínka na všechny věrné zesnulé. V římskokatolické církvi jde o den, kdy se modlíme za duše v očistci.

Oslava Dušiček se odvíjí od slavnosti Všech svatých, která připadá na 1. listopad. V noci z 31. října na 1. listopadu slavili Keltové konec léta a nový rok čili svátek jménem Samhain. Ten byl podle keltské tradice časem, kdy se duše zesnulých vrací domů a jejich příbuzní jim svítilnami z vydlabaných řep pomáhají na cestě do podsvětí. Na ochranu před zlými duchy se lidé převlékali do hadrů a malovali si obličeje. Svou podstatou a znaky se tak nejvíce podobá Halloweenu slavenému večer 31. října. Historickým předchůdcem křesťanských dušiček byly u pohanských Slovanů ritualizované oslavy či hostiny, konané přímo na nekropolích na počest zesnulých předků. S ohledem na fakt, že Keltové a poté Slované osídlili Střední Evropu a jejich kultury se zde prolínaly, se předpokládá, že svátek Samhain byl slaven i na našem území.

Památku věrných zemřelých zavedl roku 998 opat z Cluny, sv. Odilo († 1048, Cluny je městečko ve Francii), který se snažil pokřesťanštit výše zmíněnou pohanskou tradici. Zvyk se pak postupně rozšířil do celého křesťanského světa. Na Dušičky se více než jindy vzpomíná na zemřelé, chodí se na hřbitovy a zdobí se hroby. Také já se pozastavím, vytrhnu z překotného shonu soudobého žití, zavzpomínám na své blízké a v duchu si zopakuji, jaké svědectví mi zanechali. Budu rád, zavzpomínáte-li také: In memoria defuncti regi…

Též podstatným svátkem je 17. listopad. I v jeho případě jde o den, který je bez pochyby významným pro širokou část veřejnosti. Pro mne jde navíc o memento – připomíná mi, že i když se „jistý“ hříšník zrovna nedostane za mříže a byť je za pár dnů plně amnestován, na nějakou vysokou funkci, ze které by mohl být prospěšný mnoha lidem, může navždy zapomenout. Já se v Sametové revoluci značně angažoval, byť na lokální úrovni. K údivu všech, kteří se tehdy okolo mne pohybovali, jsem postup do celostátních struktur odmítl. Samozřejmě – zatímco v daném místě jste z celostátní úrovně nezajímavý, jakmile ale začnete být důležitější figurou, novináři na vás vyšťourají všechno. A odcházet z politiky vynuceně a s ostudou díky tomu, že jsem dříve měl cosi do činění se zákonem v mravnostní oblasti… hm… tak to je lepší do vyšších pater nos vůbec nestrkat. Zkrátka, pokud našinec vyvede cosi, co se pojí s názvem našeho webu, tak i kdyby nakrásně bylo shledáno, že to není na uvěznění, a i kdyby zaúřadovala amnestie jako v mém případě, i tak je kariera politika zapovězena. Můžete mít sebelepší nápady a elán, jak prospět lidem, zkrátka pokud člověk v jistém období a v jisté situaci nepřemýšlel hlavou, ale… ehm… nese si za to následky…

Nyní bych se vrátil ještě k měsíci říjnu. Ten byl letos oproti mému očekávání opravdu krásný. Převažovalo slunečné a nezvykle teplé počasí. Víte, že vás často na tomto místě nabádám, abyste chodili do přírody. Nejlépe samozřejmě ve společnosti holčiček, kterým budete ukazovat, co kde roste, učit je poznávat významné rostliny našich krajů, vysvětlovat, jak příroda funguje, popřípadě sesbíráte nějakou tu přírodninu vhodnou na uvaření čaje či rovnou k snědku nebo třeba pro výrobu figurek a další výtvarnou tvorbu. Nyní nevedu žádný kroužek, ba ani mi dosud mí potomkové na krk neuvázali bandu svých ratolestí, a tak jsem vyrazil do Severních hor s mladým kamarádem. Upřímně řečeno, trasa, kterou jsem vybral, místy připomínala solidní bažinu, takže být zde s dětmi, nevím nevím, kolik bych jich byl posléze schopen vrátit… ehm… Ovšem jiná místa tyto trampoty vynahradila. Posuďte sami:


© Asce ze serveru asceroute.com : Mohutné smrky poblíž lesní cesty "Rýdlova cesta"
❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Pedonský podpůrný fond a jeho stav

Pro čtenáře, kteří neví, jak to na Pedonii chodí, zopakuji, že Pedonský podpůrný fond je určen pro drobné dárky těm soukmenovcům, kteří jsou omezeni na svobodě. Smyslem je potěšit je na duchu, ukázat jim, že i když se provinili vůči zákonu, stále jsou v našich očích lidmi a kamarády. Tím v žádném případě nedáváme najevo, že snad souhlasíme s případnými neblahými skutky, ale pouze projevujeme lidskost a soucit.

Stav k 30.9.2022	15 000,- Kč
Stav k 31.10.2022	15 000,- Kč
Rozdíl	0,- Kč

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Náš web a dění na něm

Napíši jen to podstatné. Fórum provozuji pořád na starší verzi podpůrného systému. Ze dvou klíčových souborů, které je třeba přeprogramovat, jsem zatím zvládl jeden. „Pro jistotu“ jsem jej po skončení experimentů zapomněl nahradit jeho původní verzí, a tak na něm již delší dobu evidentně bez problémů jedeme. Pokud bych nebyl schopen najít další balík času a nápadů, tedy nebyl-li bych schopen věc dotáhnout do konce, s fórem by se díky oné pouze poloviční úpravě stalo to, že by sice bylo přístupné, byly by v něm všechny příspěvky, fungoval by i náš minichat, ba dokonce by – ovšem velmi omezeně – šly vkládat nové příspěvky. Onou omezeností myslím to, že by nebylo možné používat ty BBCode, které společně s fórem dodali jeho autoři. Ty BBCode, které jsem dodával já, by fungovaly. Abych to uvedl na příkladu: text v již existujícím příspěvku psaný tučně (interní BBCode „B“) by se zobrazil tučně, vše by bylo OK. V okamžiku, kdy by se uživatel pokusil napsat příspěvek nový, přičemž by chtěl použít tučné písmo, příspěvek by se „sesypal“ a nešel by vložit. Samozřejmě chci ve své práci na kódu fóra pokračovat, leč žel, mám na to nesmírně málo času. Tak uvidíme….

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Přátelé, užijte si měsíc listopad a jeho svátky plni dobré nálady a pohody. Jak jsem vás i tentokrát neopomněl pošťuchovat, vyrazte do přírody, nejlépe nikoliv sami, a pokochejte se krásami naší vlasti. Nevím, jak dlouho vydrží hezké počasí, a tak načerpejme z přírody co nejvíce životního optimizmu, a také vitamínu D díky slunečnímu záření… Ať už se ale zařídíte jakkoliv, nezapomeňte, že tu máte Pedonii, web, který je vždy na vaší straně. Čtěte, pište, diskutujte, chatujte, lajkujte, zkrátka žijte Pedonií…

Asce
Kancléř Pedonie

[Asce]

 
Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci!

Obsah tohoto proslovu:

• Příběhy z všedního prosince i svátků vánočních
• Pedonský podpůrný fond a jeho stav
• Náš web a dění na něm

Příběhy z všedního prosince i svátků vánočních

Tentokrát jsem první prosincový všelidový svátek v proslovu vypustil. Totiž sv. Mikuláše, jeho drobné dárky a doprovod belzebubů připomínajících dětem, že existují jistá pravidla, která je radno dodržovat (k čemuž se ony urychleně zaváží, hlavně, aby nekončily v pytli), jsme probírali v minulých letech, a tak to snad nebude tolik vadit. Na připomínku, že našinec se právě zde může realizovat a být dětem k užitku, jistě také nikdo nemusí čekat, až ji sdělím…

Pro mne je prosinec plný vzpomínek. Laskavého čtenáře jistě napadne, že mám asi na mysli Vánoce. Ano, tyto důležité svátky vždy v mém životě patřily k emocionálně silným zážitkům. Silným v obou smyslech. Hned prvního prosince mi zemřel otec a zanechal mne tak na pospas mé nevlastní matce. Ta neváhala dlouho a zatočila se mnou tak, že ze mne udělala bezdomovce: svůj majetek, tedy pár kousků oblečení, jsem našel před dveřmi našeho bytu, jehož dveře měly náhle vyměněný zámek. Má vlastní matka mne nechtěla. Mimochodem, ačkoliv jí soud nařídil platit mi výživné, nečinila tak. Ba dokonce mi odmítla podepsat studentskou průkazku, aby se to náhodou nedalo vyložit tak, že mne tím přeci jen opravňuje k bydlení s ní. Jelikož studentská sleva neplatila na dojíždění „sám k sobě“, musel jsem její podpis zfalšovat. Zůstal jsem tehdy úplně sám. No, to poté byly opravdu smutné Vánoce. To jsem však ještě netušil, jak mi s psychikou zamávají druhé Vánoce mého společného soužití s mojí bývalou manželkou. Něco tak strašného zde ani nemám chuť líčit. Inu, není žádným tajemstvím, že i v manželství se občas něco důkladně pokazí. Ale byly i jiné Vánoce. Když jsem byl malý, slavili jsme je v širší rodině. To, jak dospěláci dokázali vše připravit, jaká byla pohodová atmosféra, jak se všichni radovali, nezapomenutelné babiččino cukroví… Když jsem se o mnoho let později stal otcem samoživitelem, snažil jsem se, aby naše Vánoce vypadaly podobně, jako ty z mého dětství. Snad se to dařilo, ostatně dokládají to spousty fotek s rozradostněnými tvářemi mých potomků. Má snaha šla tak daleko, že na dárky pro dcery, které si často přály oblečení, jsem vymyslel tajný fígl. Jakožto pravověrnému hebefilovi mi nedalo moc práce seznámit se s dívkou pubertálního věku, mimochodem velice krásnou, přičemž se svolením její matky jsem jí předával lístečky pro Ježíška od mých dcer. Dívka měla za úkol po Ježíškovi poptávaný textil zakoupit tak, aby šlo o moderní kousky, o to, co mezi mládeží frčí, bylo to cenově únosné a velikostně akorát na mé dcery. Za odměnu si mohla zakoupit analogický dárek dle vlastního výběru pro sebe. Ehm, co to já neznaboh tady plácám – chci říci, že Ježíšek, kterému pomohla s výběrem, na ni rozhodně nezapomněl...

Ale dosti mých vzpomínek, raději vám předám jeden z tradičních vánočních příběhů. Možná se ani nestal, ale pokud přeci, pak má otevřený konec, jehož vyznění záleží jen na naturelu laskavého čtenáře. Každý, kdo na fóru ode mne něco četl, zejména nějakou tu povídku, si jistě domyslí, o jakém konci sním já. Ale meze pro vlastní alternativy se nikomu nekladou. Takže bylo i nebylo…

Starý, dávno již ovdovělý klenotník seděl u pracovního stolku a zamyšleně hleděl na ulici výlohou svého malého, ale elegantního a útulného obchůdku se šperky. Byl sice Štědrý den, ale on už neměl, pro koho být doma včas u sváteční večeře, a tak se rozhodl, že zavře až se setměním. Co kdyby ještě nějaký opozdilec sháněl dárek na poslední chvíli. Z úvah ho vytrhla dívenka, asi devítiletá, která se zastavila před výkladem. Klenotník se pousmál, když si kromě nádherných medově zbarvených vlasů všiml i jejího o výlohu rozpláclého nosu. Dívka upřela svůj zrak na cosi ve výkladu, a přitom z jejích blankytně modrých očí jako by vystoupilo samo nebe. Dlouho neváhala a rázně vkročila do obchodu. Ukázala na vzácný rubínový náhrdelník: „Byl byste tak hodný, pane, a mohl mi ten náhrdelník zabalit?“ Klenotník se na svou malou zákaznici nevěřícně podíval: „A kolik pak máš peněz, holčičko?“ Dívka bez váhání přistoupila k pultu a vysypala na něj obsah své plechové pokladničky. Vypadlo z ní pár drobných bankovek, hrst mincí a pár kovových figurek. „Bude to stačit, pane?“ zeptala se hrdě. „Chtěla bych koupit dárek starší sestře. Co nám umřela maminka, stará se o nás ona a nikdy nemá ani chvilku sama pro sebe. Z tohodle dárku bude mít jistě velikánskou radost.“ Klenotník beze slova odešel do zadní části obchodu. Po chvilce se vrátil s luxusním červeně a zlatě zdobeným dárkovým papírem, do kterého pak společně s dívkou zabalili krabičku s rubínovým náhrdelníkem. „Tak tady máš svůj dárek pro sestřičku. A dávej na něj opravdu veliký pozor…“ Dívka poděkovala a odešla.
Po vánočních svátcích vešla do obchodu překrásná asi osmnáctiletá mladá žena. Měla blankytně modré oči a dlouhé vlasy barvy medu. Na pult před klenotníka položila balíček, který on nedávno s velkou péčí připravoval. „Pane, prosím vás, tento rubínový náhrdelník byl koupený u vás?“ „Ano, slečno.“ „Prosím, řekněte mi, kolik stál.“ „Cena je věc dohody mezi zákazníkem a mnou. Tato informace je důvěrná,“ opáčil klenotník. „Víte, pane, moje mladší sestra měla jen pár drobných. Nikdy by si takový vzácný náhrdelník nemohla dovolit koupit!“ Klenotník zvedl pouzdro s rubínovým náhrdelníkem, zavřel ho, znovu pečlivě zabalil a podal dívce: „Vaše sestra ho zaplatila. Dala za něj víc, než by dal kdokoliv jiný. Dala všechno, co měla a dala to z lásky k vám…“
Hm, jak to asi pokračovalo? Nebo už ani není žádného pokračování třeba, neboť bylo řečeno vše, co být řečeno mělo?

Pedonský podpůrný fond a jeho stav

Pro čtenáře, kteří neví, jak to na Pedonii chodí, zopakuji, že Pedonský podpůrný fond je určen pro drobné dárky těm soukmenovcům, kteří jsou omezeni na svobodě. Smyslem je potěšit je na duchu, ukázat jim, že i když se provinili vůči zákonu, stále jsou v našich očích lidmi a kamarády. Tím v žádném případě nedáváme najevo, že snad souhlasíme s případnými neblahými skutky, ale pouze projevujeme lidskost a soucit.

Stav k 31.10.2022	15 000,- Kč
Stav k 30.11.2022	15 000,- Kč
Rozdíl	0,- Kč

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀
Náš web a dění na něm

Tentokrát budu opět v této pasáži hovořit o sobě. Již dříve jsem psal, že už nejsem nejmladší a má bolavá záda mi nedovolují vysedávat u počítače tak, jako ještě před pár lety. Tedy ona se mi ta záda připomínají i leckdy jindy než jen u počítače, ale to asi pro vás není podstatné. Při nedávném vyšetření v nemocnici mi byla diagnostikována poměrně závažná chronická nemoc. Rázem, ač již důchodce věkem, jsem se stal důchodcem i naturelem. Totiž pokud se zeptáte člověka středního věku, za co měsíčně utratí nejvíce, nejspíš odpoví něco jako: potraviny, zabezpečení chodu domácnosti (nájem či údržba vlastního bydlení, energie, voda, suma dalších poplatků). Pokud se zeptáte na totéž důchodce, bude to: léky, zabezpečení chodu domácnosti, potraviny. No a já právě vyfasoval své první léky. Mám na mysli ty, které se neberou jen při obtížích, jako když třeba rozbolí hlava, ale ty, které se berou dennodenně až do skonání. Nikoliv světa, ale poživatele starobního důchodu alias poživatele oněch léků. No, zatím se jim okázale vyhýbám s výmluvou, že já jsem Asce, ale jak dlouho to vydržím, sám nevím…

Když předchozí odstavec spojím s tím, že na fóru je uživatelská aktivita nic moc, tedy spíše to nic, tak mi přestává dávat smysl, abych u Pedonie trávil tolik času jako dosud. Připomenu, že leckdy času bolestivého, jak jsem popsal výše. Musím zde bez obalu říci, že přístup těch, od kterých bych očekával, že budou nosným pilířem fóra, je též pro mne bolestivým zklamáním. Jen to nebolí v místě zad, ale poněkud výše, až skoro nejvýše. Prosím, nechť si tyto řádky nijak neberou ti, kterých se netýkají. Nedá se nic dělat, ale za takové situace jsem nucen svou aktivitu na fóru omezit. Prostě to už nezvládám, a navíc nějak nevidím uživatelskou odezvu. Občas se snažím vložit příspěvek, na který se dá reagovat, leč nereaguje se. V čemž bohužel nejsem sám, protože často se nediskutuje ani k příspěvkům ostatních. Je prosinec, což jest měsíc, kdy se tradičně přeje vše nejlepší téměř komukoliv a téměř na potkání, tak uvidíme, jestli se aspoň zde chytí příležitosti více uživatelů. Důvody typu, že nemám čas, prostě neberu. Čas totiž nemá nikdo a nikdy. Čas se musí udělat. Buď chci přispět do komunitního webu nebo nechci. Pokud chci, tak si aspoň trošku času vyhradit dokáži. Pokud mám pocit, že web je o ničem a nestojí mi za trochu námahy, pak na něj jednoduše nemám čas…

❀ ❁ ❀ ❁ ❀ ❁ ❀

© Asce ze serveru asceroute.com: Terčovka bublinatá a houba Ucho Jidášovo (Boltcovitka bezová alias Černá čínská houba) na odumírající olši u břehu zamrzlého rybníka
Přátelé, doufám, že jste se v dobrém vyřádili v rámci mikulášských pochůzek a nadílek a jste v pohodě při očekávání Vánoc i konce kalendářního roku. U těchto svátků bych se ještě rád později zastavil a popřál vám, ale uvidím, jak to budu zvládat. Jak už jistě tušíte, musím vás jako obvykle na tomto místě vyzvat, abyste sbalili děcka a vyrazili s nimi do přírody. Tentokrát do krajiny zasněžené a skýtající plno nových pohledů, krásných zákoutí i místeček, kde by rozhodně měl postávat pan Sněhulák. Venku načerpejme co nejvíce dobré nálady a současně buďme dětem, ale i sobě, užiteční při poznávání či rekapitulaci na téma „zima v našich krajích“… Ať už se ale zařídíte jakkoliv, nezapomeňte, že tu ještě pořád máte Pedonii, web, který je na vaší straně. Čtěte, pište, diskutujte, chatujte, lajkujte, zkrátka žijte Pedonií…

Asce
Kancléř Pedonie

[Asce]

 
Milí pedonští, přátelé našeho fóra i náhodní kolemjdoucí!

K Vánocům patří především radost. Tedy měla by patřit. Děti se radují z prázdnin a z dárečků… Hádám, že dospělí se také radují ze dnů volna, ponejvíce však z radosti svých dětí. Radujeme se ze setkání s rodinou a s blízkými lidmi. Pokud je však někdo právě o Vánocích sám a nedostává se mu milých lidských kontaktů, ujištění o tom, že na něj někdo myslí, pak ani dobré jídlo nemusí zahnat hlad jeho duše, touhu někam patřit. Proto prosím, v tento čas věnujme pozornost nejen dětem, ale i osamělým lidem okolo nás. Někdy zázrak učiní pouhých pár vřelých vět při zastavení se se sousedem, kterého celý rok jen bezděčně mineme. A pokud samota potrefila přímo nás a spřízněný člověk je v nedohlednu, nezoufejme a pozdravme se spolu aspoň zde, na Pedonii…

Přikládám dvě fotografie z dávno zapomenutých časů. Je to takový můj malý dáreček – snad vás potěší…



Zdroj: thumbs2.ebaystatic.com
A jelikož k Vánocům v našich končinách patří jako jeden z jejich symbolů smrček, tak jsem i já pro vás nějaké vyfotil. Tady ti krasavci ztepilí jsou:


© Asce ze serveru asceroute.com: Hlavní komunikace Severními horami, "Cesta setkávání"

Přátelé, nechť máte pokoj v duši. V tomto vánočním čase si důkladně oddechněte, vyjděte do přírody, třeba si něco hezkého přečtěte a udělejte si čas na své blízké – to především. Přeji vám pohodu a samozřejmě to nejcennější, což je zdraví.

Ať se vám daří!

Asce
Kancléř Pedonie