Vážený nejvyšší purkrabí, pedonští šlechtici, měšťané, občané Pedonie, milí návštěvníci!Obsah tohoto proslovu:Aprílové vločky Plodnost, hojnost, nový začátek, naděje, láska. To vše podle našich předků symbolizuje duben, který je tak díky nim doslova prošpikován mnoha tradicemi – daleko více než jiné měsíce.
I my dnes díky přicházejícímu jaru pookřejeme, protože místo obzvlášť velké porce zimní šedi či rovnou tmy, je stále více a více světla. Nejenom okolo nás, ale i v nás. Byv nejen dřevorubcem, ale i ajťákem, nazval bych to pozitivní zpětnou vazbou. Ale ať už jsme kýmkoliv, jistě všichni pociťujeme, že najednou je nějak veseleji, radostněji. Hm, jen co jsem dopsal těchto pár řádků, už je zase zataženo a okolo oken se v mírném větru potulují velké sněhové vločky. To není apríl, byť slovem apríl je nadepsán aktuální list mého nástěnného kalendáře. Inu, právě žijeme měsíc, který je tak trochu potměšilý – či v duchu předchozích vět mám raději říci zasvětlašilý? Zkrátka duben je jako sám náš život ve zkratce: nějaká ta významná jubilea, plno krásných dní, další květy okolo nás, ale tu a tam přijde přízemní mrazík páchající škody, fučák jak od tryskového letadla či ledová sprška, až namokla mi dr… ehm… drahá mikina. Je na nás, ano, na každém z nás, jestli se přičiníme, aby co nejméně bylo karambolů, pochopitelně mám na mysli životních, neb větru či dešti neporučili ani staří komunisté, a ti uměli setsakramentsky poroučet… Pro naše předky byl život ještě složitější – jaru předcházela dlouhá zima plná hladu a nedostatku, strachu o přežití a obav z nejisté budoucnosti. Jelikož temné období dubnem definitivně končí, z lidí opadlo mnoho splínů a obavy se přehouply do bujarých oslav, např. svátku světla a plodnosti, keltského Beltainu, který slavíme i v dnešní době, a sice 30. dubna jako Pálení čarodějnic. Plodnost a růst nového života, naděje i lásky ale prochází celým dubnem jako zlatá nit, která jej spojuje a sešívá v jeden krásný celek opěvující dar života a vyjadřující bezbřehou radost z jeho trvání. Během křesťanských Velikonoc se dokonce věřícím dostává oslavou Ježíšova Zmrtvýchvstání naděje, že smrt není konec, ale nový začátek. Začátek života po životě. Každé připomenutí tradice si navíc v dubnu můžete zpříjemnit i praktickou činností a vyrobit na její počest něco pro potěšení. Tentokrát navrhuji experimentování s kuchyňským náčiním a potravinářskými surovinami. Jen mám obavu, aby se neukázalo, že dívenky jsou šikovnější a v prostoru kuchyně obratnější než kdekterý našinec. Nu dobrá, vezmeme, ostatně jako nejednou v běžném životě, na milost a ku pomoci i dospělačky – manželky, přítelkyně, matky, babičky…
Jidáše na škaredou středuPoslednímu týdnu před Velikonocemi se podle biblických příběhů popisující utrpení Ježíše Krista říká pašijový. Na Škaredou středu se na něj údajně mračil Jidáš, který jej potom zradil. Proto byste se v tento den neměli mračit a škaredit ani vy, jinak by vám to mohlo zůstat. Tradičně se pečou jidáše, což je kynuté pečivo složením podobné mazanci nebo vánočce, které symbolizují provaz, na němž se Jidáš po zrazení Krista oběsil. Jidáše se tradičně podávají na snídani na Zelený čtvrtek, který je dnem odpuštění, očisty a připomenutí si poslední večeře Páně. Do dalších jídel přicházejících po snídani byste potom měli přidat něco zeleného – hrášek, špenát, kopřivy, bylinky…
Mazanec a beránek na Bílou sobotu O Bílé sobotě, která sloužila k oplakávání Ježíšovy smrti a zároveň v sobě nesla příslib radosti z jeho vzkříšení, zadělávaly hospodyně na mazance a také na beránky. Mazanec znázorňuje slunce, s nímž je spjata i celková dubnová symbolika, a patří mezi nejstarší druhy českého obřadního pečiva. Těsto je stejné jako to vánočkové, jen obsahuje více vajec, a tím, jak nabírá na objemu – kyne – symbolizuje bohatství a prosperitu. Pro křesťany je mazanec sladkým chlebem, jejž připodobňují k eucharistii, tělu Páně. Proto na jeho vrch hospodyně při pečení vytvářely znamení kříže, stejně jako na chléb. Na Boží hod na Velikonoční neděli jej rodina nesla do kostela na posvěcení a poté jej doma společně snědla.
Sladký pečený beránek se v našich končinách začal objevovat až v 19. století. S Velikonoci je pevně spjatý, protože symbolizuje beránka božího – Ježíše Krista a oběť, kterou lidstvu prokázal. V této podobě je zvyk přejat již z tradice židovské, kdy Židé v rámci Pesachu, židovské obdoby Velikonoc, obětovali beránka na památku vysvobození z egyptského otroctví. Živé jehně začal pečený sladký beránek nahrazovat v dobách středověkých, kdy si koupi živého mohl málokdo dovolit.
Vajíčka na Velikonoční pondělí Vajíčka, a především červená, jsou neodmyslitelným symbolem Velikonoc. Červená barva je barva života, proto je právě červené vajíčko nejtypičtější ikonou Velikonoc – značí nový život, obnovu, zrození. Děvčata chlapcům dávala vajíčka za to, že je vyšlehali pomlázkou, což je mělo omladit, protože přejaly vlastnosti pružných a ohebných proutků plných mízy, z nichž byly spleteny pomlázky. Chlapec, který se těšil dívčině přízni, do něhož byla dokonce zamilovaná, měl dostat právě červené vajíčko. Společné barvení vajíček se může stát příjemnou zábavou, která utuží rodinné či přátelské vztahy. A nemusíte se omezovat jen na syntetické barvy. Zkuste to „po staru“, podobně, jako naši předkové. Modré barvy docílíte s pomocí červeného zelí, cibulové slupky dodají hnědý odstín a v kombinaci s kurkumou se vajíčka zbarví okrově. Zajímavé ornamenty vytvoříte díky lístkům, které natrháte, vložíte na vajíčko a zabalíte do gázy či silonky. Takto zabalená vajíčka stačí 11 minut povařit v hrnci s vodou, octem a příslušnou barvotvornou ingrediencí. Po uvaření se vajíčka ponechají v barvící lázni ještě aspoň 8 hodin.
Pedonský podpůrný fond a jeho stav Pro čtenáře, kteří neví, jak to na Pedonii chodí, zopakuji, že Pedonský podpůrný fond je určen pro drobné dárky těm soukmenovcům, kteří jsou omezeni na svobodě. Smyslem je potěšit je na duchu, ukázat jim, že i když se provinili vůči zákonu, stále jsou v našich očích lidmi a kamarády. Tím v žádném případě nedáváme najevo, že snad souhlasíme s případnými neblahými skutky, ale pouze projevujeme lidskost a soucit.
Stav k 28.2.2023 |
15 000,- Kč |
Stav k 1.3.2023 |
15 000,- Kč |
Rozdíl |
0,- Kč |
Náš web a dění na němV březnu jsem byl rád, že jsem zvládal aspoň základní práce nutné k zabezpečení chodu fóra. Moje možnosti totiž limitovalo několik, byť krátkých, pobytů v nemocnici. Snažil jsem se, abyste vy, milí Pedoňané, nic nepoznali, a jsem v přesvědčení, že se mi to snad podařilo. Bohužel, ani měsíc duben nevypadá z tohoto pohledu růžově, ale budu se snažit, aby vše bylo přiměřeně „v lati“. Čtenářům Střípků se tímto omlouvám za to, že pokračování mých memoárů vyhlíželi marně. Na vině byl nejen tradiční nedostatek času daný mojí pracovní vytížeností. Totiž také místo toho, abych já byl v klidu a doplňoval další a další kratičké postřehy do tématu Hemžení lidiček Asceho očima, naopak, jak naznačeno výše, hemžil jsem se já sám, a to navíc na místech, která obvykle člověk nenavštěvuje, pokud nemusí, byť tam bývají sympatické mladé sestřičky. Nemenším důvodem pro absenci nějakého toho Střípku je to, že aktuálně jde spíše o velké střepy, které při neopatrné manipulaci snadno jednomu pustí žilou. A pište memoáry s krvácejícím srdcem, že... Abych to řekl méně poeticky: prostě se stydím. Věřte, že je pro mne opravdu těžké se svěřovat s až tak choulostivými životními příhodami, jež jsou nyní na řadě. Ale slibuji, že se pochlapím…
V uplynulém měsíci jsem také prodloužil předplatné všech domén, hostingů a dalších služeb, které se váží k Pedonii. Jde o docela dost peněz, ale podstatné je to, že v drtivé většině případů prodlužuji výrazně dopředu. Tedy např. pokud nějaká služba má vypršet na konci tohoto roku, již nyní ji předplácím na další rok. Vždy proto existuje značné časové období než by služba vyexpirovala, pokud bych měl např. nějaký dlouhodobý zdravotní problém, jež by mi znemožnil aktivní život. A kromě toho u všech poskytovatelů příslušných služeb mám uloženy značné částky kreditu, takže i kdybych neplatil, platilo by se cca dva další roky „samo“. Píši to z toho důvodu, abyste si uměli představit, jak se směji, když mi jistí jedinci, kteří mají žaludek na zfalšování adresy odesilatele a „umí“ zkopírovat logo některých poskytovatelů IT služeb, píší, abych ihned zaplatil, jinak že něco vyexpiruje. Nuž, kopírujte a pište, bardi, humoru není nikdy dost…
Milí pedonští, vážení návštěvníci a příznivci fóra, i když máme apríl s aprílovým počasím, rozkvetly doslova zástupy prvosenek. Ostatně naznačuji to i pomocí obrázku – oddělovače kapitolek tohoto proslovu. Zkrátka petrklíč, kam se podíváš. Tak vezměte pláštěnky, termosku s horkým čajem, sebe, dívenky a ty dospělačky, co jsme je o nějaký ten řádek výše omilostnili, a hurá do přírody. Samozřejmě, že z kolektivu nevyloučíme ani chlapce, ale kdybych to nějak výrazněji připomínal, na GL fóru by to jaksi nevyznělo, že. Ale však vy víte, že mám rád všechny lidi i lidičky dobré vůle a mé výroky tak berete…
Uondáni toulkami venku, usedněte na pár okamžiků k Pedonii, podělte se o své zážitky, podívejte se na tvorbu ostatních a pokud se vám bude líbit, tak lajkujte. Autory to jistě potěší. Zkrátka a dobře, žijte i Pedonií, fórem, které je vždy na vaší straně.
Asce
Kancléř Pedonie